Ježek na zahradě, srnče v trávě. Záchranáři od Pavlovic radí, kdy zvířeti pomoci a kdy ho nechat být
Podzim přivádí na zahrady ježky a k silnicím vyplašená mláďata. Kdy zvíře skutečně potřebuje pomoc, kdy je lepší ho nechat být a kam na Vlašimsku volat? Číslo 777 800 460 se vyplatí uložit.
Stačí pár chladných večerů a zahrady na Vlašimsku ožijí šustěním v listí. Ježci si hledají zimoviště, srnčata se s matkami stahují ke strništím a mladí ptáci zkoušejí první samostatné výpravy. Právě teď na podzim se proto množí situace, kdy člověk narazí na zvíře a neví, co s ním. Vzít ho domů? Nechat být? Odpověď na většinu takových dilemat zná Záchranná stanice pro živočichy ČSOP Vlašim, která funguje už od roku 1994 a jen letos do léta přijala přes tisíc pacientů.
Nejdůležitější radu dávají záchranáři hned na úvod a platí pro všechny druhy bez výjimky. Než na zvíře sáhnete nebo ho odvezete z místa, vždy nejdřív volejte. Neodborné zacházení a otálení může mít podle stanice pro zvíře fatální následky. A stejně tak zbytečný odchyt zdravého mláděte, které na pomoc člověka vůbec nečekalo.
Nejdřív telefon, potom ruce
Vlašimská stanice má pro nálezce zvířat linku 777 800 460, která funguje denně od 8 do 20 hodin. V noci stačí zanechat hlasovou zprávu nebo poslat SMS, záchranáři se případu věnují, jakmile to jde. Záložní variantou je centrální dispečink Národní sítě záchranných stanic na čísle 774 155 155, dostupný denně od 7 do 22 hodin. Která stanice se o zvíře postará, určuje místo nálezu, takže pro celé Vlašimsko a Podblanicko je to právě ta u Pavlovic.
Jak poznat, že zvíře pomoc opravdu potřebuje? Stanice uvádí jasné signály:
- krvácí, třese se, zvrací, je apatické a nereaguje na podněty,
- je podchlazené nebo promoklé,
- napadl ho pes, kočka nebo jiné zvíře,
- je silně napadené parazity,
- v blízkosti leží mrtví rodiče či sourozenci,
- nachází se na nebezpečném místě, třeba u rušné silnice,
- jde o neopeřené ptačí mládě mimo hnízdo nebo o osamocené kachně, house či bažantí kuře, kterému nikde v okolí nejsou vidět rodiče.
Ježek pod půl kila? Nejdřív zavolejte
Podzimní klasika je malý ježek, který se za soumraku courá po zahradě. Ne každý ale potřebuje odvoz do stanice. Aby ježek přežil zimu, měl by vážit minimálně okolo 500 gramů. Pokud najdete ježka, který se této hranici zdaleka nepřibližuje, záchranáři prosí, abyste se s nimi nejdřív poradili, než ho z přírody odeberete. Kuchyňská váha a jeden telefonát ušetří zvířeti zbytečný stres a stanici místo pro skutečně potřebné pacienty.
Zraněného ježka poznáte spolehlivě. Pohybuje se ztěžka, je malátný a apatický, ztíženě dýchá a z nozder mu tečou hleny. Při dotyku nenaježí bodliny ani se nestočí do klubíčka. Pomoc potřebují i ježci uvíznutí v síti, plotě nebo jímce. Opatrně je vyprostěte a další postup konzultujte se stanicí. U osiřelých mláďat platí trpělivost: počkejte alespoň tři hodiny, jestli se neukáže samice shánějící potravu, a teprve potom mládě odeberte.
Srnčete v trávě se nedotýkejte
Srnče, které tiše leží v trávě a není zjevně zraněné, žádnou záchranu nepotřebuje. Jeho matka je téměř jistě poblíž a se strachem vše pozoruje. Kdyby z mláděte ucítila lidský pach, mohla by ho opustit. Proto od něj co nejrychleji odejděte. Osiřelé srnče se pozná naopak snadno: zmateně pobíhá, hlasitě píská a často se samo snaží navázat kontakt s člověkem. Pak je telefon na stanici namístě.
Podobné pravidlo platí pro malé zajíčky. Nezraněný zajíček tiše sedící na místě je v pořádku, matka ho chodí kojit jen na chvíli. Pokud sedí na krajnici nebo jiném nebezpečném místě, přeneste ho na prkénku, lopatce nebo v trsu trávy, který neutralizuje lidský pach, a to nejdál deset metrů, aby ho matka našla. Mláďata veverek, kun a ježků zase vyrůstají v hnízdech. I když u nich matka zrovna není, po vašem odchodu se vrátí. Zasáhnout je potřeba, až když mládě píská a leze mimo hnízdo.
Ptáče na zemi většinou pomoc nepotřebuje
Mláďata zpěvných ptáků se učí létat až několik dní poté, co opustí hnízdo. Že posedávají na zemi nebo v křoví, je tedy normální, rodiče je dál krmí. Pomoc potřebují jen tehdy, když se ocitnou na silnici nebo v dosahu psů a koček. V takovém případě je vysaďte na nejbližší vhodný strom, ne dál než deset metrů od místa nálezu.
U dospělých ptáků je důvodem k telefonátu náraz do překážky, srážka s autem nebo popálení elektrickým proudem, které je na Podblanicku smutně častou diagnózou. Zvláštní kapitolou je rorýs: pokud na zemi najdete rorýse bez známek zranění, vezměte ho do dlaně a vyhoďte do vzduchu. Ze země totiž sám vzlétnout nedokáže, ve vzduchu nabere výšku a odletí.
Netopýra nikdy holýma rukama
Netopýr se zlomeným křídlem nebo po napadení kočkou si nedokáže ulovit potravu a bez pomoci pomalu umírá. Najdete-li netopýra venku v mrazu, potřebuje pomoc okamžitě. Při odchytu přes něj přehoďte lehkou látku, jemně ho uchopte, ideálně v kožených rukavicích, a vložte do kartonové krabice s drobnými otvory, aby se neprotáhl ven. Dovnitř patří plochá miska s vodou, klidně víčko od PET lahve, a krabice má stát na bezpečném místě s pokojovou teplotou. Holýma rukama na netopýra nikdy nesahejte.
Co dělat do příjezdu záchranářů
- Nemocné zvíře izolujte od svých domácích zvířat a dětí.
- Nepodávejte mu žádnou stravu bez konzultace s odborníky. Zejména ne kravské mléko, které mláďatům vážně škodí.
- Umístěte ho do papírové krabice s průduchy a nechte ho v klidu na tichém místě.
- Po každém kontaktu se zvířetem si důkladně umyjte ruce.
Stanice, která vrací zvířata přírodě přes třicet let
Záchrannou stanici založil Český svaz ochránců přírody Vlašim v roce 1994 a dnes patří ke klíčovým centrům ochrany fauny ve Středočeském kraji. Léčebný areál s veterinárním zázemím leží kousek za Vlašimí u Pavlovic: cestou směrem k dálnici D1 odbočíte vlevo těsně před začátkem obce. Zraněné zvíře ale můžete předat i v Podblanickém ekocentru přímo ve Vlašimi. V roce 2025 stanice zahájila modernizaci areálu a rozšiřuje kapacity, provoz z velké části stojí na darech, dobrovolnících a veřejné podpoře.
Zvířata, jejichž zranění návrat do přírody nedovolí, končí v vlašimské paraZOO, kterou stanice provozuje jako expozici trvale handicapovaných zvířat. Právě tam potkáte třeba vydru říční, sirotka od vody, a pochopíte, proč má smysl mít číslo záchranářů v telefonu. Celá Národní síť záchranných stanic, jejímž je vlašimské zařízení členem, sdružuje 34 stanic a ročně ošetří přes 30 tisíc zvířat v nouzi.
Rychlý přehled pro nálezce
- Zraněné zvíře na Vlašimsku: 777 800 460, denně od 8 do 20 hodin. Mimo tento čas hlasová zpráva nebo SMS.
- Celostátní dispečink záchranných stanic: 774 155 155, denně od 7 do 22 hodin.
- Kam zvíře přivézt: léčebný areál u Pavlovic (GPS 49.7255 N, 14.9181 E) nebo Podblanické ekocentrum, Pláteníkova 264, Vlašim.
- Zlaté pravidlo: nejdřív volat, pak jednat. A žádné mléko.