Elektrické vedení může být pro ptáky smrtelnou pastí. Pomáhá i záchranná stanice ve Vlašimi
Sloupy elektrického vedení každý rok zraní řadu ptáků, hlavně mladé dravce. Pomáhá i Záchranná stanice ČSOP Vlašim. Poradíme, co dělat při nálezu zraněného ptáka.
Sloupy a dráty elektrického vedení patří k naší krajině tak samozřejmě, že je skoro nevnímáme. Pro ptáky ale mohou znamenat smrtelnou past. Každý rok na nich uhyne nebo se těžce zraní řada opeřenců, především dravců. Upozorňuje na to Záchranná stanice pro živočichy ČSOP Vlašim, která se o zraněné ptáky z Podblanicka a Posázaví stará.
Proč je vedení pro ptáky tak nebezpečné
Problém nejsou samotné dráty, ale okamžik, kdy se pták dotkne dvou vodičů najednou nebo vodiče a uzemněné konstrukce. Tělem projde elektrický výboj, který způsobuje rozsáhlé popáleniny a těžké poškození tkání. Velcí ptáci se širokým rozpětím křídel, jako jsou dravci, čápi nebo volavky, jsou v nevýhodě: snáze přemostí vzdálenost mezi dvěma nebezpečnými body. Sloupy přitom vyhledávají cíleně, protože jim slouží jako rozhledna při lovu.
Nejohroženější jsou mladí dravci na konci léta
Konec léta je z tohoto pohledu nejrizikovější období. Letošní mláďata dravců právě opouštějí hnízda a učí se lovit. Nemají zkušenosti, jejich let ještě není jistý a při dosedání na sloup snadno chybují. Právě tito nezkušení mladí ptáci tvoří velkou část pacientů, které záchranná stanice s popáleninami od proudu přijímá.
Jak pomáhá vlašimská záchranná stanice
Zraněné ptáky ošetřuje Záchranná stanice pro živočichy ČSOP Vlašim, jedna z nejstarších a nejznámějších v Česku. Ročně jí projdou stovky pacientů z celého Podblanicka a Posázaví. Popáleniny od elektrického proudu ale patří k nejtěžším zraněním vůbec. „Ne vždy se nám podaří zachránit život. Někdy pomáháme zvířeti zemřít bez bolesti,“ přiznávají pracovníci stanice. I to je součást ochranářské práce, byť ta méně viditelná.
Ptáky, kteří se sice uzdraví, ale kvůli trvalému handicapu se už nemohou vrátit do volné přírody, můžete potkat v návštěvnickém centru ParaZOO naproti vlašimskému zámku. Sovy i dravci ve zdejších voliérách tak zároveň slouží osvětě: ukazují návštěvníkům, jak vypadají následky střetu s lidskou civilizací.
Bez ochrany zůstává asi 28 procent sloupů
Dobrá zpráva je, že situace se postupně lepší. Nebezpečné sloupy jde zabezpečit ochrannými kryty a zábranami, které ptákům znemožní dotknout se vodičů. V regionu podle stanice zůstává přibližně 28 procent sloupů zatím bez této ochrany, ale jejich počet klesá, jak se riziková místa postupně upravují. Každý zabezpečený sloup znamená méně zbytečně zraněných ptáků.
Zabezpečení sloupů se v praxi řeší ve spolupráci s provozovateli distribuční sítě. Na rizikové konzole se instalují izolační kryty, zábrany nebo takzvané zábrany proti dosednutí, které ptákovi znemožní dotknout se nebezpečných míst. Ochranáři přitom vycházejí z konkrétních nálezů: každý ohlášený uhynulý nebo zraněný pták pomáhá odhalit, které úseky vedení jsou v krajině nejnebezpečnější a je potřeba je upravit přednostně.
Co dělat, když najdete zraněného ptáka
Pokud pod sloupem nebo kdekoli v krajině narazíte na zraněného či bezmocného ptáka, není třeba tápat. Platí několik jednoduchých zásad:
- Zachovejte odstup a klid, ptáka zbytečně nestresujte. Dravci mají ostré drápy i zobák, proto k nim nesahejte holýma rukama.
- Pokud je to bezpečné, přikryjte ptáka krabicí nebo dekou a umístěte ho do tmavého, vzdušného boxu, kde se uklidní.
- Nekrmte ho a nedávejte mu vodu na sílu, hrozí vdechnutí.
- Co nejdřív volejte Záchrannou stanici pro živočichy ČSOP Vlašim na telefon 777 800 460 (denně 8 až 20 hodin) a řiďte se pokyny.
- Zapamatujte si nebo vyfoťte místo nálezu, pomůže to při přebírání zvířete i případném zabezpečení sloupu.
Rychlá a správná reakce nálezce často rozhoduje o tom, jestli má zraněný pták šanci. A když se ho podaří vrátit zpět do přírody, je to nejlepší možná tečka za prací celé stanice.
Přečtěte si také: Syslí stezka v ParaZOO Vlašim: prázdninová hra za drobnými savci
Foto: ČSOP Vlašim