Vydra z vlašimské ParaZOO. Sirotek od vody, který se stal hvězdou města

Akrobatka, která pod hladinou předvádí piruety na dosah ruky. Vydra říční je největší hvězdou vlašimské ParaZOO. Přečtěte si její příběh i to, proč se už nikdy nevrátí k řece.

Stačí pár kroků od Vlašimské brány a můžete se dívat vydře přímo do očí. Ve vydráriu vlašimské ParaZOO, expozici Záchranné stanice pro živočichy ČSOP Vlašim, žije zvíře, které návštěvníci milují asi nejvíc z celého areálu. Vydra říční tu předvádí, proč se jí přezdívá akrobat našich řek. Potápí se, dělá pod hladinou obraty, prohání se kolem prosklené stěny a vynořuje se s čenichem plným kapek. A právě to prosklené okno s pohledem pod hladinu dělá z vlašimského vydrária zážitek, jaký u volně žijící vydry nikdy mít nebudete. Divoká vydra je totiž noční samotář, kterého v přírodě zahlédne jen málokdo.

Sirotek, který se už nemohl vrátit

Vydry se do vlašimské záchranné stanice dostávají většinou jako osiřelá mláďata. Stejný osud má i obyvatelka zdejšího vydrária. Byla nalezena jako opuštěné mládě daleko od doupěte, matku jí s největší pravděpodobností zabilo auto a zoufalé vydře nezbylo než se vydat ji hledat. Našli ji lidé a předali záchranné stanici. V lidské péči si ale zvykla na člověka natolik, že ztratila přirozenou plachost, a právě ta je pro přežití v divočině nezbytná. Do přírody se proto už vrátit nemůže a domovem se jí stala ParaZOO.

Vydří příběh patří k Vlašimi už řadu let. Když v roce 2015 dorostla ve vydráriu dvojice osiřelých mláďat, uspořádala ParaZOO na podzim velké křtiny. Přišla na ně asi stovka návštěvníků, hlavně dětí, a jména vybíral tehdejší starosta města z desítek návrhů, které poslali příznivci stanice. Vydry dostaly jména Kapka a Fousek a k narozeninám zmrzlé dorty z ryb, zeleniny a ovoce, které za nadšení publika postrkovaly po hladině a okusovaly.

Akrobat stvořený pro vodu

Vydra říční je náš největší lasicovitý dravec a na život u vody je vybavená dokonale. Má dlouhé zavalité tělo, silný ocas, který funguje jako kormidlo, a krátké nohy s plovacími blánami mezi prsty. Na lov vyráží hlavně v noci, přes den odpočívá v norách vyhrabaných ve svazích u břehů nebo v doupatech pod vyvrácenými stromy. Na jídelníčku má především ryby, ale nepohrdne ani mlži, drobnými savci, ptáky, plazy nebo obojživelníky.

Jednu věc na ní přitom oceníte, teprve když ji uvidíte zblízka. Vydra má jednu z nejhustších srstí mezi všemi savci, na jediném čtverečním centimetru kůže jí roste několik desítek tisíc chlupů. Právě tahle dokonalá izolační vrstva jí dovoluje lovit i v ledové vodě, kde by jiný savec dávno prochladl. Ve vodě se proto vydra pohybuje s lehkostí, jakou u suchozemské šelmy nečekáte.

Zoo, kde má každé zvíře svůj příběh

ParaZOO není klasická zoologická zahrada a právě v tom je její kouzlo. Předpona para v názvu odkazuje na handicap. Žijí tu totiž výhradně zvířata, která prošla záchrannou stanicí a kvůli trvalým následkům zranění nebo přílišné důvěře k lidem už nemohou zpět do volné přírody. Každý výběh tak vypráví skutečný příběh, u vydry příběh sirotka od vody, u dravců často příběh popálenin z elektrického vedení. Naučné panely u výběhů vysvětlují, co se zvířeti stalo a jak podobným osudům předcházet.

Samotná Záchranná stanice pro živočichy ČSOP Vlašim, ke které expozice patří, je jednou z nejstarších a nejznámějších v celé republice. Ročně projde jejíma rukama několik stovek zvířecích pacientů z Podblanicka i Posázaví a velkou část z nich se daří vracet zpět do přírody. ParaZOO je tak vlastně výkladní skříní téhle práce. Ukazuje hrstku těch, kteří štěstí na návrat neměli, ale kterým lidé aspoň dokázali dát druhou šanci.

Málem jsme o ně přišli

Dnes to zní skoro neuvěřitelně, ale vydra říční byla v Česku i ve zbytku Evropy na pokraji vyhubení. Doplatila na znečištěné řeky a na pytláky, kteří ji lovili kvůli mimořádně husté kožešině. Teprve v posledních desetiletích se k nám vrací a na většině území, kde znovu žije, je chráněná. Zákon ji vede jako silně ohrožený druh.

Návrat ale neznamená bezpečí. Vydrám dál ubližuje doprava, otrávené návnady, poztrácené rybářské háčky a vlasce i znečištění vody. Do záchranných stanic se v Česku ročně dostane kolem třiceti vyder a až šedesát dalších se najde už mrtvých, nejčastěji u silnic. Silnice totiž často vedou podél vodních toků a vydra putující za potravou je přechází právě v noci, kdy ji řidič snadno přehlédne.

Právě proto hrají zařízení jako vlašimská záchranná stanice tak důležitou roli. Zraněné vydry i další živočichy ošetřují a vracejí do přírody, a ty, kteří už samostatně přežít nedokážou, představují veřejnosti v ParaZOO. Pokud sami najdete zraněné zvíře, volejte záchrannou stanici na číslo 777 800 460, funguje denně od 8 do 20 hodin. Bez porady s ošetřovatelem se zvířete nedotýkejte, je to bezpečnější pro vás i pro něj.

Jak si vydru užít naplno

Vydrárium najdete přímo v centru Vlašimi, v zahradě Podblanického ekocentra hned naproti zámku a Vlašimské bráně. Budovu poznáte podle kovové ptačí plastiky před vchodem. Nejlepší zážitek nabízí prosklená stěna bazénu. Chvíli vydržte, vydra je zvědavá a kolem skla se ráda prosmýkne tak blízko, že jí spočítáte vousky. Kdo chce vědět víc, může si objednat komentovanou prohlídku s průvodcem, při které ošetřovatelé vyprávějí příběhy zvířat i zážitky záchranářů z terénu.

Rodiny s dětmi ocení, že areál je protkaný herními prvky, skládačkami a kvízy se zvířecí tematikou, takže i menší děti u výběhů vydrží déle než pár minut. A jestli si vydru oblíbíte stejně jako většina návštěvníků, můžete ji podpořit i na dálku. ParaZOO nabízí symbolickou adopci a příspěvek na péči, ze kterého se hradí krmení a veterinární péče. Kromě vydry v areálu potkáte také lišku, krkavce, dravce, sovy a další zvířecí pacienty, kterým lidská pomoc zachránila život.

Praktické informace

Aktuální informace najdete na webu ParaZOO. Návštěvu snadno spojíte s procházkou zámeckým parkem, který začíná doslova přes ulici, nebo s posezením na Žižkově náměstí.

Přečtěte si také

• ParaZOO Vlašim. Výlet mezi zvířata, která dostala druhou šanci
• Záchranná stanice ve Vlašimi letos přijala už tisícovku zvířat
• Řeka Blanice. Tepna Vlašimi a domov vzácných živočichů

Foto: ČSOP Vlašim