Stvořidla. Nejdivočejší kilometry Sázavy a zátoka, kde tábořil Jaroslav Foglar

Kousek za Ledčí hučí Sázava mezi žulovými balvany jako horská řeka. Stvořidla a Foglarova Sluneční zátoka jsou výlet, který z Vlašimi stihnete za dopoledne.

Většinu roku teče Sázava krajinou Podblanicka a Posázaví klidně a rozvážně. Jenže šest a půl kilometru za Ledčí nad Sázavou, tedy necelou hodinu cesty z Vlašimi, se řeka na chvíli promění k nepoznání. Údolí se sevře do hlubokého V, do koryta se nasypou obří žulové balvany a voda mezi nimi začne hučet, pěnit a přeskakovat jako někde na šumavském toku. Říká se tu Stvořidla a je to nejdivočejší úsek celé Sázavy. K tomu připočtěte louku v říčním meandru, na které dvacet let tábořil Jaroslav Foglar se svým oddílem a kde se zrodili Hoši od Bobří řeky, a máte jeden z nejpůsobivějších výletů, na jaké se dá z Vlašimi vyrazit.

Nejstarší rezervace na Havlíčkobrodsku

Stvořidla jsou chráněná už od 31. května 1948, což z nich dělá nejstarší přírodní rezervaci na Havlíčkobrodsku. V dnešních hranicích, vyhlášených v roce 1998, zabírá rezervace zhruba 130 hektarů podél obou břehů řeky mezi Smrčnou u Světlé nad Sázavou a osadou Stvořidla u Ledče. Důvodem ochrany je geomorfologicky výjimečný úsek přirozeného toku. Sázava se tu prodírá mezi vrchem Melechov, který měří 715 metrů, a hřebenem kopce Žebrákov. Řeka za tisíce let nestihla odnést tvrdé žulové balvany, a tak je obtéká, přelévá se přes ně a vytváří peřeje, jaké jinde ve středních Čechách nenajdete.

Balvanité řečiště Sázavy v přírodní rezervaci Stvořidla
Balvanité řečiště Sázavy na Stvořidlech. Voda se tu tříští o žulové kameny v peřejích dlouhých několik kilometrů. Foto: Kudy z nudy

Pozoruhodná je i příroda okolo. Lesy pokrývají přes čtyři pětiny území rezervace a rostou v nich chráněné druhy jako oměj pestrý nebo růže alpská. Ve vodě žije vydra říční, ve vlhkých roklích mlok skvrnitý a nad hladinou se dá zahlédnout modrý blesk ledňáčka říčního. Právě proto platí v rezervaci přísnější pravidla. Táboření a oheň patří jen do vyhrazených míst, odpadky si odnášíte s sebou a pes má být na vodítku.

Sluneční zátoka, kde se narodili Hoši od Bobří řeky

Na pravém břehu Sázavy mezi Ledčí a Stvořidly leží louka v říčním ohybu, které nikdo neřekne jinak než Sluneční zátoka. Od roku 1925 sem téměř dvacet let jezdil tábořit pražský skautský oddíl Dvojka vedený Jaroslavem Foglarem. Zdejší léta dala vzniknout jeho nejslavnější knize Hoši od Bobří řeky, v níž se Sázava proměnila v Bobří řeku a okolní stráně v kulisy lovů třinácti bobříků. Pro generace čtenářů je tahle nenápadná louka poutní místo. Kniha poprvé vyšla v roce 1937 a od té doby se dočkala desítek vydání. Kdo ji četl, pozná na místě skoro všechno. Řeku, louku v ohybu, protější zalesněnou stráň i železniční trať, po které klukům z Dvojky rachotily vlaky přímo za zády tábora.

Pohled z výšky na meandr Sázavy se Sluneční zátokou a projíždějícím vlakem
Sluneční zátoka z vyhlídky nad údolím. Loukou v meandru Sázavy projíždí motoráček po trati Posázavského pacifiku. Foto: Sluneční zátoka, slunecnizatoka.cz

V roce 1997 byl na okraji louky odhalen památný kámen s bronzovou deskou, a to za osobní účasti samotného spisovatele, den před jeho devadesátými narozeninami. Zátoka dodnes žije tím, čím za první republiky. Každé léto se tu konají dětské tábory a o víkendech sem míří rodiny i pamětníci. Od srpna 2023 vede z Ledče do zátoky naučná stezka S Jestřábem a Hochy od Bobří řeky do Sluneční zátoky. Měří jen 1,4 kilometru, má dvanáct zastavení s úkoly pro děti a začíná na konci ulice Pod Hájem, asi dva kilometry od ledečského náměstí. Nejde o žádný dálkový pochod, s menšími dětmi ji projdete za hodinku i s plněním bobříků.

Pěšky podél peřejí

Kdo chce vidět samotná Stvořidla, vydá se po červené turistické značce, která kopíruje řeku. Nejkrásnější jsou asi čtyři kilometry mezi železničními zastávkami Stvořidla a Smrčná, kde stezka vede těsně nad peřejemi, chvílemi po kamenech a kořenech. Pevné boty jsou nutnost a kočárek nechte doma, terén je místy opravdu hrubý. Odměnou je podívaná, která se mění s každým stavem vody. Po deštích řeka mezi balvany burácí, za nízkého stavu zase můžete po kamenech opatrně přeskákat kus do koryta a dívat se, jak voda krouží v obřích hrncích vymletých do žuly.

Klidnější úsek Sázavy s travnatými břehy u Stvořidel
Mezi peřejemi se řeka místy zklidní a údolí otevře. Právě v takových ohybech tábořili trampové i skauti. Foto: Kudy z nudy

Velká výhoda Stvořidel je vlak. Údolím projíždí trať 212, tedy jižní rameno Posázavského pacifiku, a zastávky Stvořidla i Smrčná leží přímo u řeky. Klasický rodinný plán vypadá takhle. Autem nebo vlakem do Ledče, odtud motoráčkem na zastávku Smrčná, pěšky po červené podél peřejí na zastávku Stvořidla a vlakem zpět. Kdo má sil víc, může jít pěšky už z Ledče přes Sluneční zátoku a spojit obě zastavení do jednoho okruhu, dohromady to vydá na zhruba deset kilometrů. Vodáci na Stvořidla vzpomínají s respektem. Peřeje jsou sjízdné jen při vyšších stavech vody a patří k nejtěžším úsekům na celé řece, za běžného letního stavu se lodě přenášejí po břehu.

Praktické informace

Přečtěte si také

Výlet se skvěle spojí s prohlídkou města. Projděte si náš tip na hrad Ledeč nad Sázavou, kde sídlí i muzeum Jaroslava Foglara s originály Rychlých šípů. A pokud vás láká cesta motoráčkem údolím, přečtěte si průvodce po Posázavském pacifiku nebo portrét naší domácí divoké řeky, vlašimské Blanice.