Posázavský pacifik. Nejromantičtější trať Podblanicka projedete za cenu obyčejné jízdenky
Podél Sázavy vede legendární trať, které se od trampských časů říká pacifik. Kaňony, skály a hrad Český Šternberk z okna vlaku.
Když se řekne výlet na Podblanicku, většina lidí sáhne po autě. Jenže krajinou podél Sázavy vede jedna z nejromantičtějších tratí v Česku, které se odjakživa říká Posázavský pacifik. Přezdívku dostala za časů první republiky podle divokých kaňonů, skalních srázů a hlubokých lesů, které si trampové představovali jako Divoký západ. A ta divočina je tam pořád, nejlíp ji uvidíte právě z okénka vlaku.
Co je Posázavský pacifik
Pod jménem Posázavský pacifik se skrývají dvě navazující tratě, které dohromady sledují řeku Sázavu v délce zhruba 130 kilometrů. Trať 210 vede z Prahy do Čerčan, trať 212 pak z Čerčan přes Český Šternberk a Kácov až do Světlé nad Sázavou. Právě druhá jmenovaná je ta, která se dotýká Podblanicka. Vlak tu jede po břehu, kličkuje mezi skalami a co chvíli přejíždí řeku po kamenných mostech.
Trať není žádná muzejní atrakce, po které by jezdil vláček jen o víkendech. Jezdí tudy běžné osobní vlaky Českých drah celoročně, takže se sem dá vyrazit prakticky kdykoli. A přesně v tom je kouzlo: za cenu obyčejné jízdenky projedete kaňonem, který jinak uvidíte jen z lodě nebo pěšky.
Odkud se vzalo jméno pacifik
Přezdívka „pacifik" není náhodná. Trať do dnešní podoby dostavěli na začátku 20. století a hned si ji oblíbili pražští trampové a vodáci, kteří o víkendech mířili do posázavských lesů. Klikatící se trať s tunely a mosty, vinoucí se hlubokým údolím, jim připomínala legendární americké železnice na Divokém západě, a tak jí začali říkat pacifik, po slavné pacifické dráze napříč Amerikou. Jméno se ujalo a drží se dodnes, i když po trati už dávno nejezdí trampové s kytarou přes rameno, ale úplně obyčejní cestující.
Za pozornost stojí i to, jak náročná stavba to byla. Aby se kolej udržela nad řekou, museli stavitelé prorazit skály tunely a překlenout boční údolí vysokými kamennými mosty. Nejslavnějším dílem celé linie je Žampašský viadukt na pražském úseku, sedmiobloukový kamenný most vysoký přes čtyřicet metrů, který bývá označován za nejvyšší kamenný most svého druhu v Evropě. Na podblanickém úseku sice takový kolos nenajdete, ale i tady vlak jezdí po mostech a kolem skal, ze kterých jde respekt.
Kudy vede a kde vystoupit
Pro výletníka z Vlašimska je nejpohodlnější nástupní stanicí Čerčany, důležitá železniční křižovatka, kde se potkává hlavní trať od Benešova s pacifikem. Odtud se vydáte proti proudu Sázavy a hned první úsek nabídne to nejlepší, úzké údolí, kde se řeka, silnice a železnice mačkají mezi zalesněnými stráněmi.
Dvě zastávky stojí za to zapíchnout do plánu zvlášť. Rataje nad Sázavou jsou městečko dvou hradů, gotického Pirkštejna a zámku nad soutokem, a z nádraží je to k nim jen kousek pěšky. O pár stanic dál přijede vlak do stanice Český Šternberk, přímo pod jeden z nejstarších a nejzachovalejších gotických hradů v Čechách, který drží stejný rod už dvacet generací. Hrad se tyčí na skále nad řekou a pohled na něj z okna vlaku patří k tomu nejhezčímu, co na trati uvidíte.
Kdo chce pokračovat dál, dojede přes Kácov (známý pivovarem a zámkem) až do Zruče nad Sázavou a nakonec do Světlé nad Sázavou. Celá trať 212 se dá projet jako celodenní výprava, ale klidně stačí vystoupit v Českém Šternberku, prohlédnout hrad a vrátit se, i to je plnohodnotný výlet.
Nostalgie pro ty, kdo chtějí zážitek navíc
Běžný osobní vlak je fajn, ale v teplé polovině roku má trať i svou slavnostní podobu. Od dubna do října tudy několikrát za sezonu projede parní vlak Českých drah „Párou Posázavím", souprava tažená historickou lokomotivou, u které se dá kochat nejen krajinou, ale i vůní uhlí a kouře. Kdo dá přednost historickému motoráčku, může využít výletní Posázavský motoráček, který jezdí o sobotách, nedělích a svátcích zhruba od konce března do začátku října.
Ať už si vyberete parní jízdu, motoráček, nebo obyčejný vlak, doporučení je stejné: sedněte si k oknu na tu stranu, kde teče řeka. Podzim je přitom na trati možná nejhezčí, stráně nad Sázavou se barví do žluta a červena a údolí dostane tu pravou pacifikáckou atmosféru.
Proč vyrazit zrovna vlakem
Výlet pacifikem má oproti autu jednu obrovskou výhodu: nemusíte se nikam soustředit a celou cestu se jen díváte z okna. Řidič z krajiny neuvidí skoro nic, protože silnice se řece většinou vyhýbá, kdežto kolej ji sleduje krok za krokem. Navíc se s vlakem dá kombinovat spousta aktivit: dojet do Českého Šternberku, projít se podél řeky a vrátit se z jiné zastávky, nebo vzít kolo a část trasy si zkrátit. A protože vlak jezdí celoročně, hodí se stejně dobře na letní výlet s dětmi jako na melancholickou podzimní projížďku, kdy je údolí zahalené v mlze a listí padá do vody.
Praktické informace
- Trať: 212, z Čerčan přes Český Šternberk, Kácov a Zruč nad Sázavou do Světlé nad Sázavou (součást Posázavského pacifiku, celkem zhruba 130 km s tratí 210 od Prahy).
- Jak se tam dostat: z Vlašimi autem nebo autobusem do Benešova či Čerčan, tam přestup na osobní vlak trati 212. Čerčany leží přímo na hlavní trati z Prahy do Benešova.
- Kdy jet: osobní vlaky jezdí celoročně; parní „Párou Posázavím" a výletní Posázavský motoráček jen v sezoně (zhruba od března či dubna do října, o víkendech a svátcích).
- Tip na výstup: zastávka Český Šternberk (přímo pod hradem) nebo Rataje nad Sázavou (dva hrady).
- Jízdné a aktuální jízdní řády: ověřte předem na webu Českých drah a na pacifikem.cz, kde najdete i termíny nostalgických jízd.
Přečtěte si také
Divišov, gotický kostel, synagoga i výlet k rozhledně Špulka nebo Rataje nad Sázavou, městečko dvou hradů.