Lišky z vlašimské ParaZOO. Liščí holka a Lišák dostali druhou šanci
Jedné z nich vzala pytlácká past přední tlapku, druhého srazilo auto. Liščí holka a Lišák dnes žijí ve vlašimské ParaZOO a jejich příběhy ukazují, proč se liška do volné přírody někdy vrátit nemůže. Na podzim je navíc ideální čas se za nimi vypravit, v prosinci expozice zavírá.
Stojíte u výběhu, dlouho se nic neděje a pak se v hromadě listí pohne rezavý ocas. Liška obecná patří k nejplašším obyvatelům vlašimské ParaZOO, a právě proto je každé setkání s ní malá událost. Žijí tu dvě. Ošetřovatelé jim říkají Liščí holka a Lišák a každá se sem dostala po svém vlastním neštěstí. Zatímco vydry baví publikum u podvodního okna a krkavec Bob zdraví návštěvníky chraplavým ahoj, lišky vedou tišší, skrytější život. O to silnější jsou jejich příběhy.
Liščí holka přišla o tlapku v pytlácké pasti
Liščí holka se ještě jako mládě chytila do pytlácké pasti. Takzvané čelisťové pasti jsou u nás dávno zakázané, přesto se v krajině stále objevují a zvíře, které do nich šlápne, čeká dlouhé trápení. Zranění bylo tak vážné, že veterináři museli lišce přední tlapku amputovat. Život jí zachránili, návrat do přírody tím ale skončil. Liška loví během, skokem a přesným doskokem a na třech nohách by se v divočině neuživila.
Dnes se Liščí holka po výběhu pohybuje překvapivě obratně a návštěvník si jejího handicapu často ani nevšimne. Teprve když se rozběhne, je vidět, proč zůstává v lidské péči. Její příběh je zároveň tichou obžalobou pytláctví, které na Podblanicku stejně jako jinde v Česku ohrožuje zvířata dodnes.
Lišáka srazilo auto
Druhý příběh je smutně obyčejný. Lišáka srazilo auto, což je osud, který potká tisíce divokých zvířat ročně. Doprava patří vedle chemických prostředků a mizejících úkrytů k největším hrozbám pro lišky vůbec. Lišák měl štěstí v neštěstí. Zlomeniny zadních končetin se po léčbě v záchranné stanici zahojily, jenže noha už nikdy nebude stoprocentní a na rychlý sprint za hrabošem to nestačí.
A liška, která nedokáže naplno sprintovat, se ve volné přírodě neuživí. Proto i Lišák zůstal v ParaZOO natrvalo. S Liščí holkou sdílí výběh a dohromady tvoří jednu z nejfotogeničtějších dvojic celé expozice, zvlášť teď na podzim, kdy jejich kožich dostává hustou zimní srst a sytě rezavou barvu.
Myškování, lov podle sluchu
Liška obecná je naše nejběžnější psovitá šelma a zároveň jeden z nejlepších lovců drobných hlodavců. Její specialitou je takzvané myškování. Liška dokáže sluchem zaměřit hraboše i pod vrstvou sněhu, pak se odrazí do charakteristického obloukového skoku a přesně dopadne předními tlapami na kořist, kterou vůbec neviděla. Je to jeden z nejpůsobivějších loveckých manévrů naší přírody.
Jídelníček má ovšem pestřejší, než napovídá pohádková pověst zlodějky slepic. Vedle drobných savců loví ptáky, plazy i obojživelníky a na podzim si ráda přilepší lesními plody. Aktivní je hlavně v noci a za soumraku, přes den odpočívá v noře nebo v houští. Žije samotářsky a o mláďata se stará pouze samice, liščí kluci se po osamostatnění vydávají hledat vlastní teritorium.
Zdravotní policie, která se stěhuje do měst
Přírodovědci lišce přezdívají zdravotní policie. Nepohrdne totiž uhynulými zvířaty a tím pomáhá udržovat krajinu čistou a brzdit šíření nákaz. Je to užitečná role, za kterou si liška dlouho vysloužila spíš nevděk a pronásledování.
Možná vás překvapí, že lišku dnes potkáte nejen v lese. Patří k druhům, které se naučily žít i ve městech a parcích, kde nacházejí klid, úkryty a snadnou potravu. Večerní setkání s liškou na kraji Vlašimi tedy není žádná senzace, ale ukázka toho, jak přizpůsobivá tahle šelma je. Platí jediné pravidlo, nekrmit a nechat jí plachost, která ji chrání.
Jak poznat lišku v přírodě
Setkání s liškami v ParaZOO je zároveň dobrá škola pro vlastní vycházky. Lišku poznáte na první pohled podle sytě rezavé srsti, černých zadních stran uší a tmavých nohou, jistotou je bílá špička huňaté oháňky. Právě ocas, dlouhý skoro jako tělo, slouží lišce jako kormidlo při kličkování a v zimě jako přikrývka na čenich.
V terénu ji prozradí i stopy. Jsou podobné stopám menšího psa, liška je ale klade takřka přesně za sebe, takže v blátě nebo na sněhu vznikne nápadně rovná řádka, jako by šla po provaze. A jestli se vám v zimní noci ozve z polí chraplavý štěkot, nemusí jít o zatoulaného psa. V lednu a únoru mají lišky období páření a ozývají se tehdy nejhlasitěji.
Zajímavé je i liščí bydlení. Vlastní noru si liška vyhrabe jen někdy, mnohem raději se nastěhuje do opuštěné, nebo dokonce obydlené nory jezevce. O svérázném soužití těchto dvou sousedů se ostatně dozvíte víc právě na podzimních Jezevčích dnech.
Proč se nemohou vrátit do přírody
ParaZOO není klasická zoologická zahrada. Je to výstavní část Záchranné stanice pro živočichy ČSOP Vlašim a žijí v ní jen zvířata, která si z úrazu odnesla trvalé následky. Stanice každý rok přijme stovky zraněných živočichů a většinu po vyléčení vrací zpět do přírody. Liščí holka a Lišák patří k těm, u nichž to nejde, a tak dostali druhý domov a novou roli. Učí návštěvníky, co zvířatům v krajině hrozí.
Pokud sami najdete zraněné divoké zvíře, nesnažte se ho ošetřit po domácku. Volejte záchrannou stanici na telefon 777 800 460, která slouží denně od 8 do 20 hodin. A kdo chce liškám pomoci pravidelně, může se zapojit do adopce na dálku, příspěvek pokryje část nákladů na krmení a péči.
Kdy za liškami vyrazit
Podzim je pro návštěvu ideální. V říjnu a listopadu má ParaZOO otevřeno od úterý do neděle, vždy od 9 do 16 hodin, a od prosince do konce února expozice zavírá. Listopad je tedy poslední šance letošního roku. Vstupné činí 100 Kč pro dospělé, děti od 3 do 15 let platí 60 Kč, senioři a studenti 80 Kč a rodinná vstupenka pro dva dospělé a tři děti vyjde na 250 Kč. Děti do 3 let mají vstup zdarma. Areál najdete naproti Vlašimské bráně, v zahradě Podblanického ekocentra.
Nejbližší příležitost nabízejí podzimní prázdniny 29. a 30. října. Právě na ně navazují Jezevčí dny, které v ParaZOO běží od 28. října do 1. listopadu s hravou stezkou po celém areálu. A kdo má rád tajemnější atmosféru, ať si poznamená sobotu 14. listopadu. Od 17 do 20 hodin se koná tradiční Strašidelná paraZOO a letošní ročník je věnovaný právě šelmám, takže lišky budou mít hlavní slovo. Vstupné je 120 Kč, děti do 3 let zdarma, kapacita je omezená a vstupenky se prodávají pouze online přes rezervační systém ČSOP Vlašim. S sebou vlastní svítilnu, akce se koná za každého počasí.
