Krkavec Bob z vlašimské ParaZOO. Pták, který vás přivítá hlasitým nazdar

Umí řešit hlavolamy, napodobuje lidskou řeč a návštěvníky občas pozdraví dřív než ošetřovatelé. Krkavec Bob patří k největším osobnostem vlašimské ParaZOO. Jeho příběh ale začal smutně.

Projdete brankou vlašimské ParaZOO a odněkud z voliéry se ozve chraplavé „ahoooj“. Rozhlédnete se, ale žádného člověka nevidíte. To se vás ujal Bob, krkavec velký, jeden z nejchytřejších a nejupovídanějších obyvatel zdejší zoo handicapovaných zvířat. Zatímco vydry jsou hvězdami podvodního okna, Bob si publikum získává hlasem. A kdo u jeho voliéry chvíli postojí, odnese si setkání, na které se nezapomíná.

Ochočený krkavec, kterého se lidé nakonec báli

Bobův příběh je učebnicovou ukázkou toho, proč se divoké zvíře nemá vychovávat jako domácí mazlíček. Jako mládě ho ochočili lidé a krkavčí kluk si na pohodlný život u lidí rychle zvykl. Jenže pak dospěl. Potravu i zábavu se začal dožadovat po krkavčím způsobu, tedy rázně a bez skrupulí, a pro své chovatele přestal být roztomilým společníkem. Vyřešili to po svém. Vypustili ho do přírody.

Jenže krkavec odchovaný člověkem se v přírodě o sebe postarat neumí. Lovit ho nikdo nenaučil a jediné, co znal, byli lidé a jejich jídlo. Chodil si tedy pro potravu tam, kde ji uměl najít, k lidem. Ti se velkého černého ptáka s mohutným zobákem pochopitelně báli, a tak musel nastoupit odchyt. Záchranáři ho odvezli do vlašimské záchranné stanice a protože návrat do volné přírody u něj nepřipadá v úvahu, našel Bob trvalý domov v ParaZOO.

Pozdraví vás dřív než ošetřovatel

Krkavci patří k nejinteligentnějším ptákům světa a Bob to předvádí denně. Umí napodobovat nejrůznější zvuky ze svého okolí a zvládne i lidskou řeč. Návštěvníci od něj nejčastěji slyší „ahoooj“ nebo „nazdar“, které pochytil od lidí. Není to papouščí drmolení, krkavci používají odposlouchané zvuky překvapivě trefně a dovedou jimi na sebe upoutat pozornost přesně ve chvíli, kdy se jim to hodí.

Inteligence krkavců je mezi ptáky legendární. Vědci u nich opakovaně prokázali schopnost plánovat, používat nástroje a řešit úlohy, na kterých si vylámou zuby i někteří savci. I Bob podle svých ošetřovatelů z ČSOP Vlašim hravě zvládá různé úkoly a hlavolamy, které mu připravují do voliéry.

Krkavčí matka? Ptákům se křivdí

Čeština krkavcům dluží omluvu. Rčení o krkavčí matce, která se nestará o své děti, si s realitou nijak nezadá. Krkavci totiž patří k nejvěrnějším a nejpečlivějším ptačím rodičům. Partnerský pár drží pohromadě celý život, o mláďata se starají oba rodiče a mladí ptáci se rodiny drží ještě dlouho po vylétnutí z hnízda. Lidé si krkavce odjakživa spojovali spíš s tajemnem. Severský bůh Ódin měl podle bájí na ramenou krkavce Hugina a Munina, kteří mu přinášeli zprávy ze světa, a slavní krkavci dodnes hlídají londýnský Tower.

Dýně místo hlavolamu

Aby se chytrá hlava nenudila, připravují ošetřovatelé Bobovi takzvaný enrichment, tedy obohacení všedního dne ve voliéře. Na podzim to bývá třeba vydlabaná dýně, ve které jsou schované pamlsky. Bob musí vymyslet, jak se k dobrotám dostat, a přesně takové přemýšlení krkavčí mozek potřebuje stejně naléhavě jako potravu. Pro návštěvníky je pak radost sledovat, jak si s úkolem poradí po svém.

Největší pěvec Evropy a zdravotní policie přírody

Možná vás to překvapí, ale krkavec velký je pěvec. Dokonce největší evropský. V rozpětí křídel měří 115 až 130 centimetrů a váží až kilo a půl, takže na větvi působí spíš jako dravec. V zajetí se podle ČSOP Vlašim může dožít až 60 let, Bob má tedy velkou část života teprve před sebou. V přírodě krkavci plní roli jakési zdravotní policie, protože odklízejí uhynulá zvířata a brání tak šíření nákaz.

A jak ho v přírodě poznáte od příbuzných? Krkavec je ze všech černých krákorajících ptáků zdaleka největší, má mohutný zobák, v letu klínovitý ocas a hluboké volání „kruk“. Havran polní, který k nám na zimu přilétá v hejnech ze severovýchodu, je menší a dospělí ptáci mají u kořene zobáku světlou holou kůži. Vrána bývá samotářská a drobnější a kavka, nejmenší z té party, má šedý zátylek a světlé oči. Až tedy na podzim uslyšíte nad Vlašimskem krákání, zkuste si tipnout, kdo zrovna letí.

A jestli si chcete ptačí znalosti rovnou otestovat, zkuste náš kvíz.

Bobovi divocí příbuzní přitom mají za sebou pozoruhodný návrat. Kvůli pronásledování krkavec velký v polovině 19. století z českých zemí jako hnízdící pták prakticky vymizel. Vracet se začal až po více než stovce let, v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století, a dnes už znovu hnízdí na většině našeho území. Krákání nad podblanickými lesy tak dávno není vzácností.

Kde Boba najdete

ParaZOO leží přímo v centru Vlašimi, v zahradě Podblanického ekocentra hned naproti zámku a Vlašimské bráně. V říjnu a listopadu je otevřeno od úterý do neděle mezi 9.00 a 16.00, přes zimu (prosinec až únor) se zavírá. Pokud tedy chcete Boba pozdravit ještě letos, máte čas do konce listopadu.

Bob navíc není jediný obyvatel, kvůli kterému se návštěva vyplatí. Ve voliérách a výbězích tu žijí lišky, vydry, orel mořský, sova pálená, poštolky, psík mývalovitý nebo veverka. Všechna zvířata spojuje stejný osud, kvůli trvalému handicapu se už nemohou vrátit do volné přírody.

• Vstupné: dospělí 100 Kč, děti 3 až 15 let 60 Kč, senioři, studenti a ZTP 80 Kč, rodinné 2+3 za 250 Kč.
• Zvířata z ParaZOO, Boba nevyjímaje, můžete podpořit i adopcí na dálku. Podrobnosti najdete na webu ČSOP Vlašim.
• Najdete-li zraněné volně žijící zvíře, volejte záchrannou stanici na čísle 777 800 460, denně od 8 do 20 hodin.

Návštěvu se vyplatí spojit s podzimní procházkou zámeckým parkem, který začíná doslova přes ulici. Dohromady je to pohodový půldenní program i s menšími dětmi, a to pár kroků od náměstí.

Přečtěte si také

• Vydra z vlašimské ParaZOO. Sirotek od vody, který se stal hvězdou města
• ParaZOO Vlašim. Zoo handicapovaných zvířat, kde vydra i liška dostaly druhý domov
• Podblanické ekocentrum ve Vlašimi. Zelené srdce města, kde se příroda učí hrou