Výlet do Želiva. Klášter nad soutokem ukrývá Santiniho kostel, pivovar i pohnuté příběhy

Necelou hodinu od Vlašimi stojí nad soutokem Želivky a Trnavy premonstrátský klášter s kostelem od Jana Blažeje Santiniho. Na podzim se prohlídky objednávají předem, láká i klášterní pivovar.

Když se řekne výlet za kláštery, většina z nás si na Podblanicku vybaví Sázavu nebo Louňovice pod Blaníkem. Necelých čtyřicet kilometrů od Vlašimi, kousek za hranicí okresu Pelhřimov, ale stojí památka, která se jim přinejmenším vyrovná. Klášter Želiv se zvedá nad soutokem Želivky a Trnavy už bezmála devět století a na jednom místě nabízí vrcholné dílo Jana Blažeje Santiniho, gotický Trčkův hrad, klášterní pivovar s degustací i jednu z nejpohnutějších kapitol české církevní historie dvacátého století.

Na podzim má výlet jedno důležité pravidlo. Od září do konce dubna se prohlídky konají jen po předchozím objednání, takže je potřeba se ozvat klášteru dopředu. Odměnou je komorní atmosféra bez letních davů a barvy podzimního údolí Želivky k tomu.

Devět století nad soutokem

Klášter založil roku 1139 kníže Soběslav I. a jako první sem přišli benediktini ze slavného Sázavského kláštera. Dlouho se tu ale neohřáli. Už roku 1149 je vystřídali premonstráti z porýnského Steinfeldu v čele s opatem Godšalkem a Želiv se rychle stal jedním z nejvýznamnějších klášterů v zemi. Odtud byly zakládány další kanonie, mimo jiné Milevsko a ženský klášter v Louňovicích pod Blaníkem. Kus želivské historie tak leží i přímo pod Blaníkem, jak jsme psali v článku o výletu do Louňovic.

Středověk se s klášterem nemazlil. Vyplenili ho husité, pobělohorským i předbělohorským majetkovým přesunům neunikl a po konfiskaci Jiřím z Poděbrad se panství ujali Trčkové z Lípy, kteří si z části areálu udělali renesanční sídlo. Premonstráti se vrátili až v sedmnáctém století a po velkém požáru pozvali do Želiva architekta, jehož jméno dnes láká návštěvníky z celé Evropy.

Santiniho barokní gotika

Jan Blažej Santini Aichel přestavěl klášterní kostel Narození Panny Marie v letech 1713 až 1720 ve svém nezaměnitelném stylu barokní gotiky, stejném, jakým proslavil Zelenou horu u Žďáru nebo Kladruby. Zvenku kostel působí stroze, uvnitř se ale otevírá světlý prostor se žebrovými klenbami, ve kterých se gotika potkává s barokem tak přirozeně, že návštěvník chvílemi neví, ve kterém století vlastně stojí.

Hned vedle kostela stojí Trčkův hrad, pozdně gotický palác s kazetovým stropem, na kterém je deset vyobrazení českých Madon. Právě kontrast bílého Santiniho kostela a kamenného hradu dává Želivu jeho nezaměnitelnou siluetu, nejkrásnější při pohledu od řeky.

Temné kapitoly dvacátého století

Novodobá historie Želiva bere dech jinak než Santiniho klenby. Za druhé světové války areál zabrali nacisté. V roce 1950 pak komunistický režim v rámci Akce K udělal z kláštera internační tábor, kterým prošly stovky kněží a řeholníků z celé republiky. Byli mezi nimi i pozdější kardinál František Tomášek a arcibiskup Karel Otčenášek. Po zrušení tábora sloužil areál v letech 1956 až 1992 jako psychiatrická léčebna a teprve v devadesátých letech se premonstráti vrátili domů.

Klášter tuhle část své minulosti neschovává. Jeden z prohlídkových okruhů nazvaný Psychiatrie 1956 až 1992 provádí návštěvníky místy, kde léčebna fungovala, a patří k nejsilnějším zážitkům, jaké u nás církevní památka nabízí.

Prohlídky, pivo a klášterní kuchyně

Nabídka okruhů je na klášter nezvykle pestrá. Základní prohlídka kláštera a kostela trvá zhruba hodinu a je bezbariérová. Milovníci techniky zamíří na expozici historických motocyklů značek Jawa, Ogar a Stadion spojenou s včelařstvím, venkovní okruh zase vede areálem k Žižkovu dubu, kterému je přes tři sta let. A protože k premonstrátům pivo patří, vaří se v klášteře i dnes. Prohlídka pivovaru končí degustací.

Děti do šesti let mají vstup zdarma. Na konci října stojí za pozornost dvě akce. V Klášterní restauraci běží od 24. října do 1. listopadu zvěřinové hody a 31. října od 19 hodin se koná večerní dušičková prohlídka kláštera a kostela za 240, respektive 190 korun.

Praktické informace

Jak se tam dostat a co spojit

Autem je cesta jednoduchá. Z Vlašimi po silnici na Čechtice a dál přes Křelovice do Želiva, celkem asi čtyřicet kilometrů. Trasa vede kolem vodní nádrže Švihov, takže se výlet dá spojit se zastávkou u mostu u Borovska, kterému se přezdívá český Avignon, nebo s připomínkou zaniklých Dolních Kralovic, které musely přehradě ustoupit. Řeka, která klášteru dala jméno, je totiž ta samá Želivka, ze které teče voda do vlašimských kohoutků.

Kdo chce ze Želiva udělat celodenní výlet, může pokračovat do Pelhřimova za rekordy, nebo se vracet oklikou přes Lipnici nad Sázavou. A na jaře, až skončí režim objednaných prohlídek, stojí za to vyrazit znovu, tentokrát třeba s kánoí na Želivku.

Přečtěte si také

• Louňovice pod Blaníkem. Po stopách kláštera, který založili želivští premonstráti
• Sázavský klášter. Výlet za svatým Prokopem
• Most u Borovska. Český Avignon nad hladinou Švihova
• Zaniklé Dolní Kralovice a přehrada Švihov