Zaniklé Dolní Kralovice. Městečko na dně přehrady letos slaví 900 let

Dva zámky, okresní soud, lihovar i románský kostel skončily v 70. letech na dně nádrže Švihov. Praha získala pitnou vodu, tisíce lidí ztratily domov. Dolní Kralovice letos slaví 900 let.

Když dnes stojíte na břehu vodní nádrže Švihov u Dolních Kralovic, vidíte jen klidnou hladinu, která zásobuje pitnou vodou Prahu a velkou část středních Čech. Málokoho napadne, že pár desítek metrů pod ní leží základy městečka s devítisetletou historií. Starých Dolních Kralovic, které měly dva zámky, okresní soud, lihovar, školu, náměstí i románský kostel. V 70. letech minulého století musely ustoupit největší vodárenské nádrži ve střední Evropě. A právě letos si obec, znovu postavená kousek nad původním údolím, připomíná 900 let od první písemné zmínky.

Městečko královny Svatavy

Historie Dolních Kralovic sahá až na konec 11. století, kdy byly správním střediskem takzvaného Svatavina újezdu. Ten patřil české královně Svatavě, manželce prvního českého krále Vratislava, a od ní jej získala vyšehradská kapitula. Právě z této doby pochází i jméno: ves patřící královně, tedy Kralovice. Později se tu vystřídali Trčkové z Lípy, kteří panství drželi přes sto let, a od 18. století rod Auerspergů, jemuž patřilo až do roku 1942.

Dolní Kralovice nebyly ledajaká ves. Bývaly sídlem soudního okresu, měly poštu, četnickou stanici, lihovar, mlýny a živé trhy. Dominantou byl kostel svatého Jana Křtitele románského původu, jeden z nejstarších v širokém okolí. V říjnu 1902 sem po nově postavené lokálce z Benešova přijel první vlak a městečko v údolí Želivky se zdálo mít budoucnost jistou.

Kostel svatého Jana Křtitele ve starých Dolních Kralovicích na dobové pohlednici
Kostel svatého Jana Křtitele byl dominantou starých Dolních Kralovic. Zbourán byl mezi posledními budovami v roce 1974. Foto: zanikleobce.cz

Rozsudek přišel v roce 1963

Osud Dolních Kralovic zpečetila rostoucí žízeň hlavního města. V roce 1963 byla schválena výstavba vodárenské nádrže na Želivce a brzy bylo jasné, že městečko ležící přímo v budoucí zátopě nemá šanci. Přehrada Švihov, stavěná v letech 1965 až 1975, je dodnes největší vodárenskou nádrží ve střední Evropě: hráz je vysoká 58 metrů a jezero pojme přes 300 milionů kubíků vody. Do Prahy voda od února 1973 teče podzemní štolou dlouhou přes 50 kilometrů, jednou z nejdelších vodárenských štol na světě. Vodu ze Želivky dnes pije přes milion lidí v hlavním městě a ve středních Čechách, a když si ve Vlašimi nebo v Praze natočíte sklenici z kohoutku, s velkou pravděpodobností pochází právě z údolí, kde stávaly Dolní Kralovice.

Pro obyvatele to znamenalo jediné. Sbalit se a odejít z domů, kde žily generace jejich předků. Spolu s Dolními Kralovicemi zmizely pod hladinou nebo v ochranném pásmu i sousední vsi Švihov a Příseka, domov muselo opustit dohromady kolem 2 500 lidí. Většina budov padla k zemi v letech 1972 až 1974, kdy už se údolí pomalu plnilo vodou.

Hráz vodní nádrže Švihov na Želivce s odběrovou věží
Hráz nádrže Švihov je vysoká 58 metrů. Jezero nad ní pojme přes 300 milionů kubíků pitné vody. Foto: ČSOP Vlašim

Poslední vlak odjel v červenci 1974

Symbolickou tečku za starými Dolními Kralovicemi napsala železnice. Dne 23. července 1974 odjel z městečka poslední osobní vlak do Benešova, oficiálně byla osobní doprava ukončena o pár dní později. Trať byla zkrácena a dodnes končí o 15 kilometrů blíže k Benešovu, v Trhovém Štěpánově. Podle archivních snímků byly jako poslední zbourány nádraží a cenný románský kostel. Z celého městečka se mimo zátopové pásmo zachoval jediný dům a stodola. Přehrada byla dokončena v roce 1976 a hladina definitivně uzavřela kapitolu starou devět století.

Podobný osud potkal na Želivce i další místa. Zanikla ves Švihov, po níž nádrž paradoxně nese své jméno, i sousední Příseka. Výš proti proudu zmizelo městečko Zahrádka, z něhož dodnes stojí na břehu jen kostel svatého Víta, kam se jednou ročně vracejí rodáci na pouť. A nedaleko Borovska zůstal nad hladinou trčet nedostavěný dálniční most, kterému se přezdívá český Avignon. O jeho příběhu jsme psali v článku Most u Borovska. Dálnice, která nikdy nejela.

Panorama starých Dolních Kralovic v 50. letech 20. století
Staré Dolní Kralovice v 50. letech, zhruba dvacet let před demolicí. Foto: zanikleobce.cz

Nový domov nad hladinou

Dolní Kralovice ale nezanikly. Souběžně s bouráním starého městečka vyrůstala v letech 1968 až 1974 v sousedství Vraždovy Lhotice zcela nová obec stejného jména. Vysídlené rodiny dostaly možnost postavit si tu nové domy, vznikla škola, obchody i kulturní dům. Nové Dolní Kralovice jsou tak jednou z mála obcí v Česku, které byly kompletně naplánovány a postaveny na zelené louce během několika let.

Na starý domov se tu nezapomíná. Ze zaniklého městečka pochází barokní socha Panny Marie od sochaře Jakuba Teplého z konce 18. století a v roce 2022 přibyl u nádrže památník připomínající osudy vysídlených. Letos v květnu obec oslavila 900 let od první písemné zmínky velkolepě: žehnáním praporů, setkáním rodáků a výstavou o zatopených Dolních Kralovicích v kulturním domě.

Kde se příběhu dotknete dnes

Samotné zatopené městečko navštívit nelze, nádrž Švihov je přísně chráněným zdrojem pitné vody a její břehy jsou v ochranném pásmu, kam je vstup i koupání zakázáno. Přesto se dá příběh Želivky zažít zblízka:

Příběh Dolních Kralovic je pro Podblanicko připomínkou doby, kdy rozvoj velkoměsta převážil nad osudem jednoho malého městečka. O to cennější je, že si jeho jméno i po devíti stoletích žije dál, jen o pár set metrů výš nad hladinou.

Přečtěte si také

Titulní foto: staré Dolní Kralovice na dobové pohlednici. Foto: zanikleobce.cz