Hrad Lipnice nad Sázavou. Obří sídlo, kde Hašek dopisoval Švejka a lomy dostaly uši i oči

Necelou hodinu od Vlašimi stojí jeden z nejmohutnějších hradů v Čechách. Pod ním dopisoval Jaroslav Hašek Švejka a v žulových lomech kolem městečka čekají obří ucho, ústa a oči.

Směr, kterým se vlašimské výlety v posledních týdnech vydávají podél Sázavy, má přirozené pokračování. Za hradem v Ledči a divokými Stvořidly se na skalnatém hřbetu mezi dvěma kopci zvedá Lipnice nad Sázavou. Městečko s hradem, který se mohutností rovnal královským sídlům, s hospodou, kde vznikal nejpřekládanější český román, a se zatopenými žulovými lomy, do jejichž stěn kdosi vytesal obří ucho, ústa a oči. To všechno necelou hodinu cesty z Vlašimi.

Pýcha Ronovců, která se rovnala královským hradům

Lipnický hrad založil kolem roku 1310 Raimund z Lichtenburka, člen mocného rodu Ronovců, kterému patřil i nedaleký horní Německý Brod se stříbrnými doly. První písemná zmínka pochází z roku 1314, kdy se připomíná lipnický purkrabí Bernard. Už roku 1319 získal hrad výměnou za Žitavsko Jindřich z Lipé, nejmocnější velmož království, a roku 1335 tu jeho synové hostili krále Jana Lucemburského i mladého Karla. Ten na Lipnici nezapomněl ani jako císař. Dne 9. listopadu 1370 udělil městečku městská práva a měšťanům výslovně přiznal právo vařit pivo na věčné časy.

Hrad Lipnice nad Sázavou s věží Samson
Mohutné hradní jádro s věží Samson patří k největším šlechtickým sídlům u nás. Foto: Národní památkový ústav, hrad Lipnice

Hrad si pamatuje i dramata husitské doby. Jeho pán Čeněk z Vartenberka v roce 1415 inicioval stížný list české šlechty proti upálení mistra Jana Husa a v březnu 1417 donutil v hradní kapli zajatého světícího biskupa vysvětit vůbec první husitské kněze. Od roku 1436 drželi panství Trčkové z Lípy, kteří hrad počátkem 16. století velkoryse přestavěli na pozdně gotickou rezidenci. Jejich sláva skončila roku 1634, kdy byl Adam Erdman Trčka zavražděn v Chebu spolu se svým švagrem Albrechtem z Valdštejna a obří rodový majetek propadl konfiskaci. Ránu z třicetileté války, kdy hrad po čtyřtýdenním obléhání dobyla císařská armáda, už Lipnice nikdy zcela nerozdýchala.

Osudným se stal 19. září 1869, kdy katastrofální požár zničil hrad i většinu městečka. Zřícenina chátrala až do roku 1913, kdy začala její záchrana. V roce 1924 hrad převzal Klub československých turistů, zajistil zdivo a otevřel hradní muzeum. Dnes o památku pečuje Národní památkový ústav. Návštěvníci procházejí hradem volně, čekají na ně sklepení, kaple, studna, hradní muzeum a věž Samson, z níž se otevírá kruhový rozhled po Vysočině. Za jasného počasí je odtud vidět i zvlněný hřeben Českomoravské vrchoviny, pod kterým se krajina svažuje k Sázavě.

Hospoda, ve které vznikal Švejk

Pod hradem se psala i jedna z nejslavnějších kapitol české literatury. Jaroslav Hašek přijel do Lipnice 25. srpna 1921 na pozvání kamaráda, malíře Jaroslava Panušky, ubytoval se v hostinci U České koruny a zůstal. Právě tady, s výhledem na hradní zeď, diktoval pokračování Osudů dobrého vojáka Švejka. V roce 1922 koupil domek čp. 185 pod hradem, jenže dlouho si ho neužil. Zemřel 3. ledna 1923, ve svých devětatřiceti letech, a Švejk zůstal nedopsaný.

Hrob Jaroslava Haška na hřbitově v Lipnici nad Sázavou
Haškův hrob u jižní zdi starého hřbitova má podobu rozevřené žulové knihy. Foto: Národní památkový ústav, hrad Lipnice

Lipnice se k nejslavnějšímu obyvateli hlásí dodnes. Haškův domek slouží jako památník s expozicí o spisovatelově životě, hrob s náhrobkem v podobě rozevřené žulové knihy najdete u jižní zdi starého hřbitova a hostinec U České koruny pořád funguje. Vedou ho Haškovi přímí potomci, takže si švejkovskou atmosféru můžete dopřát i s obědem.

Lomy, které poslouchají

Nejpřekvapivější zastavení ale čeká za humny městečka. V opuštěných a zčásti zatopených žulových lomech vytesal sochař Radomír Dvořák z Havlíčkova Brodu monumentální reliéfy, kterým se souhrnně říká Národní památník odposlechu. Jako první vzniklo v roce 2005 Bretschneiderovo ucho, třímetrový boltec pojmenovaný po tajném policistovi ze Švejka. O rok později přibyla Ústa pravdy inspirovaná slavnou římskou skulpturou a v roce 2007 trojice doplnily Zlaté voči s otočnou žulovou koulí s nápisy Exit a Enter. V roce 2013, ke 130. výročí Haškova narození, přibyla ještě Hlava XXII odkazující na Hellerův román.

Bretschneiderovo ucho vytesané ve skále lomu u Lipnice
Bretschneiderovo ucho v zatopeném lomu zahájilo v roce 2005 Národní památník odposlechu. Foto: Národní památkový ústav, hrad Lipnice

Celek je poctou haškovské ironii i připomínkou sledování a odposlouchávání, bez kterých se neobešlo žádné mocenské století. Mecenášem díla je spisovatelův vnuk Richard Hašek. Reliéfy jsou volně přístupné po celý rok, k jednotlivým lomům vedou značené cesty z městečka a kulisy zatopených lomů si oblíbili i filmaři, natáčela se tu pohádka Princezna zakletá v čase. Na podzim, kdy se v tmavé vodě zrcadlí zlaté koruny stromů, působí lomy možná nejsilněji z celého roku.

Praktické informace

Přečtěte si také