Výlet do Benešova. Zřícenina na Karlově, zvon z roku 1322 i muzeum designu
Okresní město dvacet minut od Vlašimi skrývá gotickou zříceninu kláštera, jeden z nejstarších datovaných zvonů v Česku i moderní muzeum designu. Tip na půldenní výlet pro celou rodinu.
Benešov má mezi vlašimáky zvláštní pověst. Jezdíme tam k lékaři, na úřad nebo na nádraží, projíždíme jím cestou na Konopiště a na dálnici. Jako cíl výletu ho ale skoro nikdo nebere vážně. A to je škoda, protože okresní město dvacet minut od Vlašimi schovává věci, které byste tu možná nečekali. Gotickou zříceninu kláštera, který vypálil sám Jan Žižka. Zvon, který zní nad městem už přes sedm set let a patří k nejstarším datovaným zvonům v Česku. Moderní muzeum umění a designu, kde mají vstup zdarma děti i senioři. A k tomu pivovar s osmnácti druhy piva.
Všechno se navíc dá stihnout za půl dne pěšky, protože Benešov je kompaktní. Z nádraží jste v centru za deset minut a jednotlivé zastávky dělí vždy jen pár set metrů. Ideální program na podzimní sobotu, když už na dlouhé túry není počasí.
Karlov, místo kde Benešov začal
Začněte na návrší Karlov nad centrem města. Právě tady stál minoritský klášter, který v letech 1243 až 1247 založil Tobiáš z Benešova z rodu Benešoviců, tehdejších pánů města. Klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie byl vysvěcen roku 1257 a šlo o jednu z nejvýznamnějších gotických staveb v kraji. Po požáru roku 1294 ho nechal obnovit Milota z Dědic a ve druhé polovině 14. století nad ním drželi ochrannou ruku Šternberkové, kterým tehdy patřilo nedaleké Konopiště.
Osudným se klášteru stal 19. květen 1420. Husitské vojsko Jana Žižky, které táhlo ku Praze na pomoc obležené metropoli, město dobylo a klášter vypálilo. Minorité odešli o rok později a stavba už se nikdy nevzpamatovala. Zajímavé je, že i jako ruina zůstala důležitým místem. V letech 1451 a 1473 se v troskách kláštera konaly zemské sněmy, na kterých se rozhodovalo o budoucnosti českého království. Definitivní tečku udělala až švédská vojska roku 1648, v úplném závěru třicetileté války.
Dnes z kláštera stojí vysoké torzo presbytáře se dvěma štíhlými gotickými okny, které se tyčí nad městem jako kamenný vykřičník. Zřícenina prošla v letech 2015 a 2016 konzervací, je volně přístupná a od ní se otevírá pěkný výhled na střechy Benešova. Pro děti je to ideální místo, kde si příběh o Žižkovi a hořícím klášteře dokážou živě představit.
Zvon Ave Maria zní nad městem přes sedm století
Hned vedle zříceniny stojí kostel svatého Mikuláše, založený ve 13. století. Uvnitř vás čeká barokní výzdoba, na které se podíleli umělci zvučných jmen. Sochy vytvořil Matyáš Bernard Braun, autor slavných soch ctností a neřestí v Kuksu, obrazy maloval jezuitský malíř Ignác Raab a hlavní oltář pochází z roku 1696.
Největší poklad ale visí v sousední zvonici. Zvon Ave Maria odlil roku 1322 mistr Rudger a se spodním průměrem 123 centimetrů patří k vůbec nejstarším datovaným zvonům na českém území. Když si uvědomíte, že zněl už za vlády Jana Lucemburského, otce Karla IV., dostane pojem živá historie úplně nový rozměr. Ve zvonici visí i další historické zvony z let 1437, 1483 a 1593. Kostel bývá otevřený při bohoslužbách, zvenku si ale areál Karlova prohlédnete kdykoli.
Muzeum umění a designu potěší děti i dospělé
Z Karlova sejdete za pár minut na Malé náměstí, kde v historickém domě čp. 74 sídlí Muzeum umění a designu Benešov, zkráceně MUD. Na okresní město je to nečekaně ambiciózní instituce. Sbírá české výtvarné umění, fotografii a grafický design 20. století a pořádá výstavy, které by obstály i v Praze. K tomu připravuje dílny a programy pro děti, takže se hodí i pro rodinnou návštěvu.
Otevřeno je od úterý do pátku 13:00 až 18:00, o víkendech 10:00 až 18:00, v pondělí je zavřeno. Plné vstupné stojí 60 Kč, snížené 30 Kč a rodinná vstupenka 100 Kč. Děti do sedmi let a senioři nad 65 let mají vstup zdarma, což z muzea dělá jeden z nejlevnějších kulturních zážitků v okolí.
Pivovar Ferdinand a vodárenská věž
Na jižním okraji centra stojí pivovar Ferdinand, pojmenovaný po následníkovi trůnu Františku Ferdinandovi d'Este, který ho kdysi vlastnil spolu s konopišťským panstvím. Vaří se tu až osmnáct druhů piva včetně bezlepkových ležáků a místní ležák získal v roce 2024 první místo v anketě o nejlepší český ležák. Pivovarská restaurace je příjemná zastávka na oběd a pivo si odtud můžete odvézt i domů.
Cestou si všimněte ještě jedné stavby, kterou většina návštěvníků mine. Vodárenská věž z roku 1917 podle návrhu inženýra Jana Vladimíra Hráského patří k nejhezčím technickým památkám regionu, od roku 1995 je kulturní památkou a po rekonstrukci dokončené v roce 2015 je ozdobou města. Secesní silueta s ochozem je vidět už z dálky.
Jak se do Benešova dostat a kam dál
Autem jste z Vlašimi v Benešově za zhruba dvacet minut po silnici II/112. Pohodlnější je ale vlak. Po lokální trati 222 dojedete z vlašimského nádraží do stanice Benešov u Prahy přibližně za 38 minut a cesta údolím říčky Chotýšanky je sama o sobě pěkným zážitkem. Vlaky jezdí po celý den v pravidelném taktu, aktuální spojení si ověřte ve vyhledávači IDOS.
Výlet se hodí i pro rodiny s menšími dětmi. Trasa po městě měří dohromady asi dva kilometry, zvládne ji kočárek a jediné převýšení je krátký výšlap na Karlov. Zřícenina i areál kostela jsou volně přístupné po celý rok a zdarma, takže program vyjde levně i mimo sezónu. Jen počítejte s tím, že v pondělí je muzeum zavřené, a naplánujte návštěvu na jiný den.
Pokud vám po Karlovu, muzeu a pivovaru zbude energie, nabízí se jasné pokračování. Zámek Konopiště s parkem a Růžovou zahradou leží jen dva kilometry od centra a dojdete k němu příjemnou procházkou kolem Konopišťského rybníka. Z jednoho výletu tak snadno uděláte celodenní program.