Hrad Týnec nad Sázavou. Rotunda z 11. století, slavná kamenina a zřícenina, kterou dal zbořit král
Necelou hodinu od Vlašimi stojí hrad s rotundou z 11. století, kde se místo modliteb mlela glazura proslulé kameniny. A kousek po proudu Sázavy zřícenina, kterou dal srovnat se zemí Jiří z Poděbrad.
Týnec nad Sázavou má mezi posázavskými městečky zvláštní postavení. Zatímco do Ledče nebo na Český Šternberk se jezdí za velkolepými hradními kulisami, Týnec schovává své poklady skromně mezi střechami domů nad řekou. Stojí tu totiž jedna z nejstarších dochovaných staveb ve středních Čechách, románská rotunda z přelomu 11. století, a hned vedle ní mohutná gotická věž. K tomu přidejte muzeum kameniny, která kdysi konkurovala anglickému zboží v celé habsburské monarchii, a necelé tři kilometry po proudu zříceninu s jedním z nejdivočejších příběhů regionu. Na jeden výlet toho Týnec nabízí překvapivě mnoho. A pokud váháte s termínem, právě teď je vhodná chvíle. V říjnu má hrad otevřeno už jen o víkendech a od 23. prosince zavírá brány až do jara. Podzimní barvy v údolí Sázavy přitom patří k tomu nejhezčímu, co tahle část Posázaví během roku ukazuje, a výhled z hradní věže je v tuhle roční dobu nejmalebnější.
Hrad, který začínal dřív než většina českých měst
Týnecký hradní areál vyrostl na skalce nad brodem přes Sázavu. Nejstarší je válcová rotunda, kterou archeologové kladou na přelom 11. století, tedy do doby, kdy v Čechách vládli první Přemyslovci. Ve 13. století k ní přibyla hranolová kamenná věž a opevněný dvorec se proměnil v gotický hrad. Právě dvojice rotunda a věž, stojící těsně vedle sebe, dělá z Týnce unikát. Takhle pohromadě je v Česku uvidíte málokde.
Rotunda dnes slouží jako kaple a má ještě jednu zvláštní roli. V létě se pod její střechou usazuje kolonie kriticky ohroženého netopýra velkého, proto je stavba chráněná i jako přírodní památka a dovnitř se běžně jen nahlíží. Zato na věž se v návštěvní sezóně vystoupat dá a výhled na údolí Sázavy a okolní lesy stojí za každý schod. V podhradí sídlí městské muzeum, založené už v roce 1959, se stálou expozicí týnecké kameniny, archeologickými nálezy a románským sklepením. Vstupenka platí pro muzeum i hrad dohromady.
Kamenina, která se mlela v rotundě
Nejpodivuhodnější kapitola týnecké historie se ale odehrála na konci 18. století. Kolem roku 1791 založil František Josef hrabě z Vrtby, majitel panství Konopiště, v Týnci manufakturu na jemnou kameninu. Výroba se rozjela v září 1792 a zabrala celý hradní areál. V rotundě se tehdy mlela glazura a středověká věž sloužila jako provozní budova. Týnecké nádobí mělo nahradit drahé dovážené zboží z Anglie, bylo o něco žlutší a levnější než konkurenční pražská produkce a slavilo úspěch. V roce 1801 získala manufaktura zemské oprávnění, směla si říkat císařsko královská privilegovaná fabrika a zřizovat sklady po hlavních městech monarchie.
Sláva trvala zhruba půl století, pak výrobu porazila levnější konkurence a porcelán. Jemné žlutavé nádobí s jemně malovanými dekory dnes patří k vyhledávaným sběratelským artiklům a týnecká expozice ukazuje, co všechno se tu vyrábělo, od talířů a terin po dekorativní vázy. Mimochodem, průmyslová tradice města tím neskončila. Dnes Týnec zná celý svět hlavně díky motocyklům Jawa, které se vyrábějí v místní části Brodce.
Zbořený Kostelec. Hrad, který si znepřátelil krále
Druhou zastávku výletu najdete necelé tři kilometry po proudu řeky. Na skalnatém ostrohu nad Sázavou se tyčí zřícenina hradu, kterému se od 15. století říká Zbořený Kostelec. Původně královský hrad Kostelec střežil obchodní stezku podél řeky a písemné prameny ho poprvé zmiňují ve 40. letech 14. století. Roku 1443 se ho zmocnil Kuneš Rozkoš z Dubé, který z hradu podnikal loupeživé výpravy po okolí. První obléhání v roce 1449 hrad přestál, o rok později ho dobyl Zdeněk Konopišťský ze Šternberka a přebudoval na vojenský opěrný bod.
Jenže Šternberk se postavil do čela odboje proti králi Jiřímu z Poděbrad, a tak roku 1467 hrad obklíčilo a dobylo královské vojsko. Aby se do něj už nikdo nemohl vrátit, nechal ho král záměrně pobořit. Stejný osud potkal v témže roce i Český Šternberk, který známe z výletů po Posázaví. Kostelec už nikdo neobnovil a jméno Zbořený mu zůstalo dodnes. Dochovaly se zbytky paláce, bran a hradeb na vysoké skále a pod hradem dokonce stopy obléhacích postavení. Ke zřícenině vede zelená turistická značka, vstup je volný po celý rok, jen na skalách dávejte pozor na děti. Odměnou jsou krásné výhledy do údolí řeky.
Praktické informace a jak se tam dostat
- Cesta z Vlašimi: autem po silnici přes Benešov zhruba 30 kilometrů, asi 35 minut. Vlakem jedete s přestupy, z Vlašimi do Benešova a dál směr Čerčany a Týnec po trati Posázavského pacifiku, případně z Benešova autobusem.
- Otevírací doba hradu a muzea v říjnu: sobota a neděle od 13 do 16 hodin. Ve svátek 28. října je otevřeno od 10 do 12 a od 13 do 17 hodin. Od 23. prosince do konce března je zavřeno, v hlavní sezóně od dubna se otvírá v pátek až neděli, v létě téměř denně. Aktuální časy najdete na webu hradu.
- Vstupné: dospělí 100 Kč, děti, senioři nad 65 let a ZTP 50 Kč, rodinné vstupné 230 Kč, děti do 6 let zdarma. Na pokladně platí hotovost nebo QR platba, karty neberou.
- Zbořený Kostelec: volně přístupný zdarma, po zelené značce z Týnce. Zaparkovat můžete i pod zříceninou u silnice na Čakovice, z obce vede přes řeku lávka.
- Kolik času: hrad s muzeem zaberou asi hodinu a půl, s procházkou ke zřícenině a zpět počítejte příjemný půlden.