Malíř Stanislav Příhoda letos dovrší 90 let

Vlašimský malíř a pedagog Stanislav Příhoda oslaví 19. listopadu devadesátiny. Připomínáme jeho cestu k Podblanické galerii i plenéru.

Vlašim má osobnosti, jejichž práce se propsala nejen do obrazů a knih, ale také do míst, kolem kterých denně chodíme. Jednou z nich je malíř, grafik a pedagog Stanislav Příhoda. Narodil se 19. listopadu 1936 v Humpolci, a v letošním roce proto dovrší devadesát let. Jeho jméno je už desítky let spojené s Vlašimí, Podblanickem, Vlašimskou bránou i setkáváním regionálních výtvarníků.

Výročí dostane na podzim také výstavní podobu. Kalendárium Asociace muzeí a galerií ČR uvádí výstavu Stanislav Příhoda Obrazy, kterou Muzeum Podblanicka ve Vlašimi připravuje od 8. října do 15. listopadu 2026. Končí tedy jen několik dní před malířovými narozeninami. Pro místní je to dobrá příležitost podívat se na známé motivy očima člověka, který zdejší krajinu sleduje a maluje po většinu svého života.

Z Vysočiny na Podblanicko

Stanislav Příhoda se narodil v Humpolci a dětství prožil v nedalekých Senožatech. Po Pedagogickém gymnáziu v Jihlavě přišel jako mladý učitel na Podblanicko. Začínal na jednotřídní škole v Pravěticích, působil také v Tehově, Načeradci a Zdislavicích. Právě v těchto letech se propojily dvě linie, které ho provázely dál: práce s dětmi a výtvarná tvorba.

V Načeradci vyučoval mimo jiné hudební, tělesnou a výtvarnou výchovu a vedl dětský orchestr. Po svatbě s učitelkou Alenou Liškovou žila rodina ve Zdislavicích. Příhoda se tam věnoval také sportu a práci s mládeží. Olejomalbě se začal soustavněji věnovat na konci padesátých let, kdy po svém strýci, pražském malíři Františku Jermanovi, získal výtvarné potřeby a náčiní. První výstavy pak uspořádal právě v kraji pod Javornickou hůrou.

Vlašim se stala domovem i tématem

V roce 1970 se Příhodova rodina přestěhovala do Vlašimi. Učitelskou dráhu zakončil v roce 2003 na Gymnáziu Vlašim, celkem po šestačtyřiceti letech pedagogické práce. Vedle školy ale nepřestával malovat, organizovat kulturní život a spojovat lidi se zájmem o umění. Ve městě stál u zrodu pobočky Klubu přátel výtvarného umění a od roku 1990 je členem Sdružení výtvarníků České republiky.

Jeho malba je pevně spojená s krajinou, kterou znal z každodenního života. Mezi opakované motivy patří Blaník, stará Vlašim, zámek, mosty, brány a podblanické vesnice. V barevnosti se podle jeho uměleckého profilu postupně posunul od chladnějších modrých tónů k okrům, hnědým a oranžovým odstínům, které odpovídají polím, lesům a podzimní krajině pod Blaníkem. Za sebou má více než 130 samostatných a společných výstav.

Ateliér ve Vlašimské bráně

Zásadní místo Příhodova příběhu stojí přímo u vstupu do zámeckého parku. V roce 1980 získal ateliér ve Vlašimské bráně. V novogotické stavbě pracoval čtvrt století. Když se brána v letech 2005 a 2006 rekonstruovala, prosadil myšlenku, aby se z ní nestal uzavřený objekt, ale živé místo pro regionální výtvarné umění.

V roce 2006 zde Český svaz ochránců přírody Vlašim otevřel Podblanickou galerii a současně vznikl Klub přátel Podblanické galerie. Sbírka představuje profesionální i amatérské umělce z regionu a doplňují ji Příhodovy obrazy, malířské náčiní a jeho ateliér. Je to konkrétní odkaz, který zůstal městu: romantická brána není jen průchodem do parku, ale také místem, kde se uchovává a představuje tvorba lidí spojených s krajem pod Blaníkem.

Podblanický plenér přenesl obrazy ven

Příhodovo jméno je úzce spojené také s Podblanickým plenérem. Tradiční zářijová výstava pod širým nebem přivádí výtvarníky do zámeckého parku a dává návštěvníkům možnost potkat se s jejich tvorbou mimo běžný galerijní sál. V roce 2013 se konal už sedmnáctý ročník a Stanislav Příhoda byl uváděn jako jeho hlavní organizátor. Plenér se postupně zařadil mezi nejvýraznější aktivity Klubu přátel Podblanické galerie.

Na podobných setkáních je dobře vidět, v čem Příhodův význam přesahuje samotnou malbu. Nejde jen o počet obrazů nebo výstav, ale o dlouhodobé vytváření prostředí, ve kterém se mohou potkávat profesionální umělci, amatéři, děti i lidé, kteří si chtějí obraz jednoduše prohlédnout. Galerie, klubové besedy, výtvarné výstavy a plenér tvoří síť, která pomáhá udržovat kulturní paměť Podblanicka živou.

Blanický rytíř za celoživotní práci

Za celoživotní výtvarnou práci, iniciování vzniku Podblanické galerie a působení v oblasti umění získal Stanislav Příhoda v březnu 2013 čestný titul Blanický rytíř. Ocenění patří lidem, kteří se významně zasloužili o ochranu a rozvoj přírodního a kulturního dědictví Podblanicka. V jeho případě propojuje obě části přesně: obrazy vycházejí z místní krajiny a organizační práce pomohla uchovat tvorbu regionálních autorů pro veřejnost.

Co po něm ve Vlašimi zůstává

Příhodův odkaz lze ve městě číst ve třech vrstvách. První tvoří samotné obrazy a grafiky, na nichž zachytil podobu Vlašimi a okolní krajiny. Druhou je Podblanická galerie, tedy prostor, který neslouží jen jednomu autorovi, ale celé regionální výtvarné komunitě. Třetí vrstvou jsou lidé, které během desítek let učil, vedl v hudebních a sportovních aktivitách nebo přivedl k pravidelnému setkávání nad uměním.

Právě proto není devadesáté výročí jen údajem v kalendáři. Připomíná, jak velký dopad může mít člověk, který vedle vlastní tvorby buduje zázemí i pro ostatní. Kdo dnes vstoupí do Vlašimské brány, navštíví výstavu regionálních autorů nebo se zastaví u obrazů vystavených v parku, potkává se s výsledkem práce, která začala dávno před otevřením galerie v roce 2006.

Jak si výročí připomenout

• Výstava Stanislav Příhoda Obrazy: Muzeum Podblanicka ve Vlašimi, od 8. října do 15. listopadu 2026. Před návštěvou doporučujeme ověřit aktuální otevírací dobu na webu Muzea Podblanicka.
• Podblanická galerie: sídlí ve Vlašimské bráně. V červenci a srpnu je podle aktuálního přehledu ČSOP přístupná denně, v květnu, červnu a září o víkendech. Prohlídky začínají v 10:30, 12:30 a 14:30. Před cestou si časy znovu ověřte na stránce Podblanické galerie.
• Co hledat: v galerii si všimněte nejen obrazů, ale i prostředí někdejšího ateliéru a děl dalších podblanických autorů. Výročí tak můžete pojmout jako malou výpravu po kulturní stopě jednoho vlašimského malíře.

Přečtěte si také

Příběh místa, kde Stanislav Příhoda čtvrt století tvořil a později pomohl otevřít galerii veřejnosti, najdete v článku Vlašimská brána, novogotická perla s nečekanou historií.

Hlavní foto: ČSOP Vlašim