Vlašimská brána: novogotická perla, kterou využívala i tajná policie
Nejvyšší ze tří romantických bran vlašimského parku ukrývá erby Auerspergů, symbol z roku 1848 i překvapivou kapitolu z dob StB. Dnes v ní najdete galerii.
Když ve Vlašimi projdete od Žižkova náměstí směrem k zámeckému parku, nejde ji minout. Vlašimská brána se tyčí jako slavnostní práh mezi ruchem města a klidem parku. Je nejvyšší a nejširší ze tří novogotických bran, kterými se do rozlehlého zámeckého parku vstupuje, a patří k nejvýraznějším symbolům celého města. Za její romantickou fasádou se ale skrývá mnohem pestřejší příběh, než by čekal běžný kolemjdoucí.
Dílo knížete Auersperga z roku 1846
Bránu nechal postavit v roce 1846 kníže Karel Vilém Filip z Auerspergu, tehdejší majitel vlašimského panství. Auerspergové získali Vlašim už v roce 1746 a právě oni dali zámeckému parku podobu, kterou obdivujeme dodnes. V rámci rozsáhlých romantických úprav vznikly tři novogotické brány, které park propojily s okolními obcemi a městem. Vlašimská brána mezi nimi vždy hrála první housle, otevírá totiž cestu přímo z centra Vlašimi.
Pozorný návštěvník si nad průjezdem všimne velkého erbu rodu Auerspergů. Kolem něj je rozmístěno dalších třináct menších znaků, které připomínají původní šlechtické majitele vlašimského panství. Brána tak funguje jako kamenná kronika, na jednom místě čtete staletí historie města.
Skrytý symbol z bouřlivého roku 1848
Nejzajímavější detail je ale ukrytý ve stínu průjezdu. Do středu gotického žebroví klenby nechali Auerspergové umístit litinovou plaketu s českým lvem, který nese švábskou čepici. Nešlo o pouhou ozdobu. Plaketa vznikla jako narážka na potlačení revolučních snah a svobod po roce 1848 a je tichým svědkem doby, kdy se v celé habsburské monarchii lámaly dějiny. Málokdo z návštěvníků tuší, že nad jejich hlavami visí takové poselství.
Věž: krycí jméno tajné policie
Brána za svou existenci sloužila mnoha účelům. Dlouhá léta v ní bydleli správci parku, vrátní nebo zahradníci. Nejpřekvapivější kapitola ovšem přišla v letech 1967 až 1972, kdy prostory brány využívala Státní bezpečnost jako konspirační místo pod krycím jménem Věž. Romantická stavba uprostřed poklidného parku tak měla i svou temnější tvář, o které se dodnes příliš nemluví.
Dnes v ní najdete Podblanickou galerii
Po citlivé rekonstrukci v letech 2005 a 2006 dostala brána nové poslání. Sídlí v ní Podblanická galerie, která pravidelně na podzim v rámci akce Podblanický plenér představuje díla regionálních umělců z Vlašimska a Podblanicka. Samotná galerie je přístupná v rámci prohlídkového okruhu zámeckým parkem a je příjemným zpestřením procházky, zvlášť když venku není počasí na dlouhé toulání.
Právě v tom je kouzlo Vlašimské brány. Není to jen kulisa, kterou minete cestou k zámku, ale plnohodnotný cíl. Zvenčí si prohlédnete erby a architekturu, uvnitř si projdete výstavu a nad hlavou máte skrytou plaketu s českým lvem. Na malém prostoru se tu potkává architektura, výtvarné umění i velké dějiny. Pro rodiny s dětmi je brána vděčným místem na hledačku: kdo najde nejvíc erbů a rozpozná lva se švábskou čepicí?
Nezaměňte tři brány
Do vlašimského parku vedou celkem tři novogotické brány a stojí za to je rozlišovat. Vedle Vlašimské brány (té nejvyšší, u Žižkova náměstí) jsou to ještě Domašínská brána a Znosimská brána. Každá otevírá jiný pohled na park a společně tvoří jednu z nejpůvabnějších sad romantických staveb v širokém okolí. Kdo si udělá čas obejít všechny tři, uvidí park z několika úhlů a lépe pochopí, jak chytře ho Auerspergové zasadili do krajiny.
Jak se k bráně dostat
Vlašimská brána stojí přímo v centru města, takže je snadno dostupná pěšky odkudkoli z Vlašimi. Od vlašimského nádraží je to k bráně zhruba deset až patnáct minut chůze přes město. Kdo přijíždí autem, zaparkuje v centru u náměstí a k bráně dojde během pár minut. Do Vlašimi se pohodlně dostanete vlakem i autobusem z Benešova nebo z Prahy, brána pak bývá logickým startem každé procházky zámeckým parkem.
Ideální je spojit návštěvu brány s celodenním výletem po parku. Projdete se kolem řeky Blanice, zastavíte se u romantických staveb (kromě bran třeba u Čínského pavilonu) a přes park se dostanete až k samotnému zámku Vlašim, kde sídlí Muzeum Podblanicka. Vlašimská brána je tak ideálním vstupním bodem do jednoho z nejstarších anglických parků v Čechách.
Praktické info
Kde: u Husova náměstí ve Vlašimi, vstup do zámeckého parku od centra města.
Podblanická galerie (v sezoně červen až srpen): denně kromě pondělí, zhruba 10:00 do 16:00. Mimo sezonu (květen a září) obvykle jen o víkendech. Aktuální otevírací dobu si ověřte na webu vlasimskypark.cz.
Zámecký park: přístupný celoročně, zpravidla od 6:00 do 22:00.
Tip: návštěvu brány spojte s procházkou parkem a zastavte se u nedaleké sochy kardinála Jana Očka z Vlašimi.
Přečtěte si také: Vlašimský park: Průvodce po anglickém parku uprostřed Čech a Čínský pavilon ve Vlašimi, nejstarší svého druhu v Česku.