Sekvojovce v Ratměřicích. Největší v Česku rostou kousek od Vlašimi
Dva obři vysazení Chotky přesahují 40 metrů a patří k největším sekvojovcům v zemi. Zámecký park v Ratměřicích u Vlašimi je volně přístupný a vstup je zdarma.
Když se od Votic blížíte k Ratměřicím, nemůžete je přehlédnout. Nad korunami běžných stromů se tyčí dvě zelené věže, které do zdejší krajiny tak úplně nepatří, a přece tu stojí už bezmála sto padesát let. Jsou to sekvojovce obrovské, mohutní severoameričtí velikáni, kteří patří k nejvyšším svého druhu v celém Česku. A rostou jen třináct kilometrů jižně od Vlašimi, v zámeckém parku, do kterého se dá vejít zadarmo.
Dva obři, které vysadili Chotkové
Sekvojovce obrovské (Sequoiadendron giganteum) pocházejí z pohoří Sierra Nevada v Kalifornii, kde dorůstají výšek přes osmdesát metrů a dožívají se dvou až tří tisíc let. V polovině 19. století se semena těchto stromů poprvé dostala do Evropy a rychle se z nich staly vyhledávané ozdoby panských parků. Každý majitel velkostatku chtěl mít svého „mamutího stromu". Právě v této vlně nechal ratměřické velikány vysadit šlechtický rod Chotků, kterému zdejší panství tehdy patřilo.
Dnes oba stromy přesahují čtyřicet metrů (podle měření se uvádí 42 až 45 metrů) a obvod jejich kmene se blíží pěti metrům. To z nich dělá jedny z největších sekvojovců v republice. Zajímavostí je, že první živé větve začínají až ve výšce kolem dvanácti metrů. Spodní část kmene je tak holá a dobře si prohlédnete typickou skořicově zbarvenou kůru, která je na dotek měkká, houbovitá a překvapivě silná. Ve své domovině slouží stromu jako přírodní ochrana před ohněm; požár kůru sice ožehne, ale k živému dřevu se zpravidla nedostane. Že tihle dva obři v drsnějším českém podnebí tak dobře prospívají, není samozřejmost, svědčí to o vhodně zvoleném stanovišti i o péči, které se jim po generace dostává.
Rod, který uměl zakládat parky
Že právě Chotkové sáhli po tak výjimečných stromech, nebyla náhoda. Tento starý český šlechtický rod proslul mimo jiné jako zakladatel krajinářských parků, jejich jména jsou spojena s rozsáhlými zámeckými zahradami ve Veltrusích i s parkem u zámku Kačina. Zakládání okrasných parků a sbírání vzácných dřevin patřilo v 19. století k dobrému tónu vzdělané aristokracie a Chotkové v tom byli mistři. Ratměřice tak dostaly do vínku park, který přerostl svůj původní účel a stal se malým botanickým pokladem regionu.
Zámek, který dnes voní wellness
Sekvojovce nejsou v Ratměřicích jediné, co stojí za pozornost. Rostou v parku u zámku, jehož historie sahá do roku 1702, kdy ho nechal postavit Jan Antonín Kořenský. Po požáru byl roku 1808 opraven a v průběhu 19. století mu Chotkové dali dnešní klasicistní podobu. Součástí areálu je i pozoruhodná technická rarita, zámecká studna hluboká 272 metrů, ze které dodnes vyvěrá minerální voda a která svou hloubkou bez nadsázky konkuruje výšce sekvojovců nad zemí.
Zámek je dnes v soukromých rukou a funguje jako wellness hotel s restaurací Sequoia. Prohlídky historických interiérů proto nečekejte, zato zámecký park je veřejnosti volně přístupný, takže si obří stromy i okolní zeleň můžete v klidu užít bez vstupného. Kdo si chce výlet prodloužit, může v zámecké restauraci posedět nebo si dopředu objednat piknikový koš a vzít si ho rovnou pod sekvoje.
Nejen sekvoje. Celé arboretum
Ratměřický park se za dvě staletí proměnil z původního okrasného ovocného sadu v malé arboretum. Kromě dvojice sekvojovců tu roste zhruba třicet druhů jehličnanů a šedesát druhů listnatých stromů a keřů. Najdete tu klidná zákoutí, cestičky i místa vhodná na piknik, ideální zastávka pro rodiny s dětmi, které chtějí spojit procházku s trochou úžasu. Postavit se pod pětačtyřicetimetrového obra, zaklonit hlavu a marně hledat jeho vrchol je totiž zážitek, který malé i velké návštěvníky spolehlivě dostane. Vezměte si dětem provázek nebo metr a zkuste společně obejmout kmen, k obemknutí pětimetrového obvodu je potřeba hned několik párů rukou.
Živoucí památník 19. století
Má to i svůj tichý příběh. Když tyto stromy jako malé sazenice zakořenily, po zdejších cestách jezdily kočáry, Podblanicko teprve poznávalo železnici a Vlašim vypadala docela jinak než dnes. Sekvojovce to všechno „pamatují“, jsou to živoucí památníky, které přežily dvě světové války, změny majitelů i celého uspořádání kraje a rostou dál. Právě tenhle rozměr času z návštěvy dělá něco víc než jen zastávku u velkého stromu. Stojíte pod organismem, který tu bude nejspíš i tehdy, až tady budou chodit vaši vnuci. A to je pohled, který v běžném dni jen tak nezažijete.
Jak se do Ratměřic dostanete
Ratměřice leží v okrese Benešov, na silnici spojující Votice a Louňovice pod Blaníkem. Z Vlašimi je to autem zhruba 13 kilometrů směrem na jih (přes Louňovice pod Blaníkem), cesta zabere kolem dvaceti minut. Kdo nejede autem, může kombinovat autobus s kratší procházkou, spoje jezdí přes Louňovice pod Blaníkem, odkud lze výlet propojit i s výstupem na Blaník. Zaparkovat se dá přímo v obci u zámku.
- GPS: 49.6443N, 14.7594E
- Vstupné do parku: zdarma, park je volně přístupný
- Kdy vyrazit: celoročně; nejhezčí je park v plné zeleni od jara do podzimu
- Tip: vrcholky sekvojovců jsou od východu vidět z dálky, berte je jako přírodní rozcestník
Spojte výlet s okolím
Ratměřice se skvěle hodí jako součást většího okruhu po jižním Podblanicku. Pouhého půl kilometru od parku stojí kostel svatého Havla, kousek dál zámek a park v Odlochovicích. Jen 1,5 kilometru daleko se nachází památník bitvy u Jankova z roku 1645, jedné z nejkrvavějších bitev třicetileté války. A protože je odtud na dohled i bájná hora, můžete výlet zakončit výstupem na rozhlednu na Velkém Blaníku, vzdálenou jen něco přes osm kilometrů.
Ať už vyrazíte jen za sekvojovci, nebo si uděláte celý den, Ratměřice jsou důkazem, že opravdové přírodní klenoty najdete i pár minut cesty od Vlašimi. Stačí vědět, kam se podívat.
Úvodní foto: blanik.net