Rozhledna na Velkém Blaníku: výhled na celé Podblanicko z 30metrové věže

Dřevěná rozhledna na bájné hoře Blaník nabízí kruhový výhled na zvlněné Podblanicko. Za dobré viditelnosti dohlédnete až na Šumavu, Brdy i okraj Prahy.

Rozhledna na vrcholu Velkého Blaníku (638 m n. m.) patří k nejznámějším výletním cílům středních Čech. Bájná hora opředená pověstí o spících rytířích, kruhový výhled do podblanické krajiny a příjemný výstup lesem z ní dělají ideální tip na rodinný výlet v každé roční době. Následující řádky vám pomohou naplánovat cestu i vychutnat si vše, co Blaník nabízí.

Historie rozhledny

Dnešní dřevěná věž ve tvaru husitské hlásky není na vrcholu první. Už v roce 1895 zde nechal postavit dvacetimetrovou otevřenou dřevěnou rozhlednu kardinál František hrabě Schönborn; stoupalo se na ni po žebřících. Časem však zchátrala, v roce 1935 byla uzavřena a o rok později se pod náporem větru zřítila. Současnou rozhlednu vybudoval v letech 1940-1941 Klub českých turistů podle projektu inženýra Alexandra Hanuše; stavbu realizoval vlašimský stavitel Müller. Turistům byla zpřístupněna 4. června 1941, brzy poté ji ale válečné okolnosti na několik let znovu uzavřely. Šindelem krytá věž vysoká zhruba 30 metrů dodnes připomíná středověkou strážní hlásku a stala se symbolem celého Podblanicka.

Výstup na ochoz a co uvidíte

Na vyhlídkovou plošinu ve výšce zhruba 24 metrů vede přes sto dřevěných schodů (uvádí se okolo 107 schodů uvnitř věže). Výstup zvládnou i děti a méně zdatní turisté, stačí jen chvíli oddechovat na mezipatrech. Z ochozu se otevírá téměř kruhový rozhled po podblanické krajině, dohlédnete na Vlašim, Sázavu, Kutnou Horu i na blízký Malý Blaník. Za dobré viditelnosti se na obzoru objeví Brdy, hřebeny Šumavy, vrch Kleť nebo pražský Cukrák. Součástí věže je i výklenek zvaný oltářní mensa, který se dnes využívá například k svatebním obřadům.

Hora blanických rytířů

Velký Blaník je především horou pověstí. Podle staré legendy uvnitř hory spí vojsko blanických rytířů v čele se svatým Václavem a vyjede na pomoc české zemi v čase největší nouze, „až bude nejhůř". Tato pověst provází horu po staletí a dodává jí zvláštní genius loci. Poblíž vrcholu jsou dodnes patrné zbytky mohutných valů někdejšího hradiště a připomíná se i to, že z Blaníku byl v roce 1868 vylomen jeden ze základních kamenů pro stavbu Národního divadla v Praze.

Geologie a příroda vrcholu

Vrchol tvoří odolné ortoruly tzv. blanického typu staré přibližně 520 milionů let. Povrch je balvanitý, s přirozenými skalními výchozy a kamennými moři, jejichž ostré tvary vznikly mrazovým zvětráváním během čtvrtohorních dob ledových. Přírodní rezervace Velký Blaník chrání zdejší přirozené bučiny; na sutích jižních svahů roste lípa, jilm, habr i klen. V podrostu najdete vraní oko čtyřlisté, samorostlík klasnatý či chráněnou plavuň pučivou. Bohatá je i fauna, žije zde ještěrka obecná, slepýš křehký, hnízdí tu výr velký nebo lejsek malý a v lese potkáte veverku obecnou v obou barevných formách.

Jak se na vrchol dostat

Nejpohodlnější přístup vede po naučné stezce „S rytířem na Blaník", která měří zhruba 4 km a začíná u návštěvnického střediska Dům přírody Blaníku poblíž Kondrace. Stezka je značena červenou turistickou značkou, vede přes vrchol Velkého Blaníku a pokračuje k parkovišti nad Louňovicemi pod Blaníkem. Na trase je čtrnáct naučných zastavení a řada hravých prvků pro děti, geologická expozice hornin Podblanicka i socha rytíře. Kratší výstup zvládnete i přímo z parkoviště nad Louňovicemi, jde o nenáročnou lesní cestu vhodnou pro rodiny s dětmi.

Tip na spojení výletu

Výstup na Velký Blaník se skvěle spojí s návštěvou sousedního Malého Blaníku (580 m n. m.), na jehož vrcholu stojí romantická zřícenina barokní poutní kaple svaté Máří Magdalény dokončené roku 1753. Kaple byla zrušena za josefínských reforem a postupně zchátrala; dnes si mezi mohutnými zdmi a starým modřínem uchovává neopakovatelnou atmosféru. Celý výlet pak zakončete ve Vlašimi, čeká vás romantický zámek, rozlehlý anglický park a záchranná stanice paraZOO, kam se vejde i příjemný oběd či káva.

Praktické informace

• Doprava: autem po silnici k Louňovicím pod Blaníkem nebo ke Kondraci; do obou obcí se lze dostat i autobusem z Vlašimi a Benešova.
• Parkování: nejblíže vrcholu je záchytné parkoviště nad Louňovicemi pod Blaníkem, další u Domu přírody Blaníku poblíž Kondrace.
• Náročnost: nenáročný výstup lesem, vhodný pro rodiny s dětmi; počítejte s krátkým stoupáním k vrcholu.
• Rozhledna: otevírací dobu a případné vstupné doporučujeme ověřit předem na stránkách Klubu českých turistů, provoz bývá sezónní. Na vrcholu je možnost občerstvení.
• Vybavení: pevná obuv a v chladnějších měsících teplejší oblečení, na ochozu ve výšce bývá větrno.

Blaník je součástí stejnojmenné chráněné krajinné oblasti, chovejte se v přírodě ohleduplně.