Mladá Vožice. Městečko, kde Žižka ukořistil koně pro husitskou jízdu a z hradu zbyla kaple na kopci
Dvacet minut od Vlašimi leží městečko, kde roku 1420 Žižka přepadl železné pány a z kořisti vybudoval husitskou jízdu. Z královského hradu dnes zbývá jen kaple na kopci s výhledem do celého kraje.
Když se z Vlašimi vydáte po silnici na jih přes Louňovice pod Blaníkem, za necelých dvacet kilometrů se krajina otevře do kotliny, v níž leží Mladá Vožice. Městečko s asi 2 700 obyvateli už papírově patří do Jihočeského kraje a na Táborsko, krajina je ale pořád ta naše. Patří ke Kraji blanických rytířů a protéká tudy Blanice, stejná řeka, která o pár desítek kilometrů níž obtéká vlašimský zámecký park. Nad střechami města se zvedá zalesněný vrch, kterému místní neřeknou jinak než Hrad. Právě on je důvod, proč sem stojí za to vyrazit. Skrývá totiž jeden z nejpozoruhodnějších příběhů celého regionu.
Hrad, který založil král a rozbořili husité
Královský hrad nad Vožicí vznikl zřejmě na přelomu 13. a 14. století, nejspíš za Václava II. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1318. O jeho významu svědčí, že ho Karel IV. zapsal do zákoníku Majestas Carolina mezi hrady, které panovník nesměl jen tak zastavit. Stál na kopci mezi dnešním náměstím a Podhradním rybníkem a patřil k oporám královské moci v jižních Čechách.
Osudným se mu stalo 15. století. A paradoxně právě díky tomu se Mladá Vožice zapsala do velkých českých dějin.
Velký pátek roku 1420
Na jaře 1420, krátce po bitvě u Sudoměře, obsadilo Vožici asi dva tisíce obrněných jezdců royalistického vojska, kterým se říkalo železní páni. Velel jim kutnohorský mincmistr Mikeš Divůček z Jemniště a z městečka chtěli udělat základnu pro útok na nedaleko vznikající Tábor. Jan Žižka z Trocnova ale nečekal. V noci na Velký pátek 5. dubna 1420 provedl překvapivý přepad, vojsko železných pánů rozprášil a městečko, tehdy opevněné jen dřevěnými plaňkami, lehlo popelem. Říkalo se mu proto Vožice Plaňková.
Nejcennější kořistí nebyly zbraně ani zlato, ale koně. Husité jich ukořistili několik tisíc a Žižka na nich okamžitě začal cvičit mladé bojovníky. U Vožice se tak zrodila husitská jízda, bez které by pozdější slavná vítězství polních vojsk nebyla myslitelná.
Samotný hrad vydržel déle. Jeho posádka podnikala výpady proti husitským oblastem, a tak k Vožici v roce 1425 přitáhlo husitské vojsko znovu. Obléhání trvalo pět týdnů a velitel obléhatelů Jan Hvězda z Vícemilic při něm utržil zranění, kterému o pár měsíců později podlehl. Hrad nakonec padl a o rok později ho husité rozbořili tak důkladně, že už nikdy nebyl obnoven. Jeho kameny si město postupně rozebralo na stavby.
Kaple, ke které se stoupá křížovou cestou
Na místě zbořeného hradu dal v roce 1646 tehdejší majitel panství Krištof Karel Přehořovský z Kvasejovic postavit raně barokní kapli Nanebevzetí Panny Marie. Oválná stavba s monumentálním kamenným schodištěm je dodnes dominantou města a cílem nejhezčí krátké procházky, jakou Mladá Vožice nabízí. Vzhůru k ní vede křížová cesta s výklenkovými kapličkami, ve skále pod vrcholem je jeskyně s Božím hrobem. Uvnitř kaple visí rokokový obraz Nanebevzetí Panny Marie od Františka Kristiana Waldherra a v presbytáři je hrobka rodu Küenburgů, posledních šlechtických majitelů panství.
Výstup od náměstí zabere jen pár minut a odměnou je výhled na město a okolní kopce. Na podzim, když se stromy kolem schodiště zbarví, patří tohle místo k nejfotogeničtějším v širokém okolí. Interiér kaple bývá přístupný při poutích a církevních slavnostech, kouzlo místa ale funguje po celý rok i zvenku.
Náměstí pod kostelem na terase
Centrum města tvoří Žižkovo náměstí, nad kterým se na vyvýšené terase zpevněné kamennou zdí tyčí kostel svatého Martina. Nynější barokní stavba byla dokončena v roce 1794, ale historie svatyně na tomto místě sahá před rok 1348, kdy sem faráře dosazoval sám Karel IV. Vedle kostela stojí mohutná hranolová zvonice s malovanými erby. Za druhé světové války přišel kostel o všechny zvony kromě umíráčku, zvon Jan o váze 669 kilogramů se na věž vrátil v roce 1952.
Zámek, který patřil arcibiskupovi
Jen kousek od náměstí stojí červenobílý barokní zámek. Vyrostl z renesančního sídla, které si po roce 1550 postavil Václav Voračický z Paběnic, a v roce 1678 ho koupil František Ferdinand hrabě Küenburg, pozdější pražský arcibiskup. Jeho rod dal zámku dnešní barokní podobu, dokončenou roku 1734, a držel ho až do roku 1945. Po válce budovu využíval národní podnik Koh-i-noor a dnes je v soukromých rukou. Dovnitř se nepodíváte, zvenku ale průčelí s kovaným balkonem stojí za zastavení cestou od náměstí ke kapli.
K Mladé Vožici patří ještě jedno jméno. Na zámečku v Radvánově, tři kilometry od města, se roku 1756 narodil Jan Jeník rytíř z Bratřic, voják a vášnivý zapisovatel. Do svých sborníků zachytil stovky lidových písní včetně těch nejpeprnějších, které by jinak zmizely, a jeho paměti patří k nejživějším svědectvím o Čechách přelomu 18. a 19. století. Na radvánovském zámečku mu od roku 1936 patří pamětní deska.
Kam dál v okolí
Mladou Vožici je ideální spojit se zříceninou hradu Šelmberka, která stojí u obce Běleč jen asi tři kilometry od města. Z hradu se dochovala šestadvacetimetrová válcová věž s cimbuřím, která slouží jako rozhledna, a v podhradí fungují středověké řemeslné dílny. A pokud se budete vracet do Vlašimi přes Louňovice pod Blaníkem, nabízí se zastávka v klášterním městečku pod bájnou horou nebo rovnou výstup na Velký Blaník s rozhlednou.
Praktické informace
- Jak se tam dostat. Autem z Vlašimi po silnici přes Louňovice pod Blaníkem, necelých 20 kilometrů, zhruba 20 minut. Jezdí sem i autobusy z Vlašimi směrem na Mladou Vožici a Tábor, aktuální spojení ověřte v IDOS.
- Kaple a vrch Hrad. Areál je volně přístupný celoročně a zdarma, výstup od náměstí zabere pár minut. Interiér kaple bývá otevřen při poutích a slavnostech.
- Kostel svatého Martina. Přístupný při bohoslužbách, zvenku kdykoli.
- Zámek. Soukromý, veřejnosti nepřístupný, k vidění pouze zvenku.
- S dětmi. Nenáročná procházka, vhodné i pro menší děti. Na Šelmberk počítejte s kamenitým stoupáním, kočárek raději nechte doma.
Přečtěte si také
- Hrad Šelmberk u Mladé Vožice. Rozhledna ve věži a řemeslné dílny nad Blanicí
- Louňovice pod Blaníkem. Klášterní městečko pod horou blanických rytířů
- Výstup na Velký Blaník z Vlašimi. Rozhledna, blaničtí rytíři i naučná stezka pro rodiny