Hrad Šelmberk u Mladé Vožice. Rozhledna ve věži a řemeslné dílny nad Blanicí

Gotická zřícenina s pětadvacetimetrovou věží, živými řemeslnými dílnami a výhledem do kraje. A pod hradem se rodí Blanice, řeka, která protéká i vlašimským parkem.

Necelou půlhodinu jízdy jižně od Vlašimi, na zalesněném ostrohu nad údolím řeky Blanice, stojí jedna z nejromantičtějších zřícenin celého Podblanicka. Hrad Šelmberk u Mladé Vožice láká na štíhlou kamennou věž s výhledem do kraje, na sedm století historie a na něco, co u jiných zřícenin nenajdete: živé řemeslné dílny, kde to voní dřevem, hlínou a kouřem z výhně. A pod hradem se rodí Blanice, tatáž řeka, která o kus dál protéká vlašimským zámeckým parkem.

Věž, ze které dohlédnete daleko do kraje

Nejnápadnější a nejlépe dochovanou částí hradu je mohutná válcová věž, takzvaný bergfrit. Měří pětadvacet metrů a dnes slouží jako rozhledna. Po zdolání vnitřního schodiště se před vámi otevře kruhový výhled na Mladovožicko, okolní lesy, rybníky i vzdálenější hřebeny. Za dobré viditelnosti je to jedno z těch míst, kde má člověk chuť jen tak stát a hledat v krajině známé kopce. Není náhoda, že věže někdejších hradů plnily přesně tuhle roli: kdo měl výhled, měl přehled o tom, kdo se blíží.

Kolem věže se dochovaly zbytky převážně renesančních paláců, brány a valů. Areál zříceniny je volně přístupný celoročně, samotná věž se ale odemyká jen v návštěvních hodinách nebo při akcích, to je dobré vědět, pokud vás láká hlavně výhled z ochozu.

Sedm století od pánů ze Šelmberka

Hrad se poprvé připomíná roku 1318 a jeho zakladateli byli páni ze Šelmberka, kteří sídlo drželi zhruba sedmdesát let. Původně gotický hrad prošel v šestnáctém století renesanční přestavbou a dostal nové opevnění. Zlom přišel za třicetileté války, kdy Šelmberk zpustl. V osmnáctém století si pak místní z opuštěného hradu odnášeli kámen na stavby, takže z kdysi honosného sídla zůstala malebná torza, která obdivujeme dnes.

Právě ta kombinace (dochovaná věž, obrysy paláců a klid lesního ostrohu) dělá ze Šelmberka ideální cíl na dopoledne. Prohlídka areálu s výstupem na věž zabere zhruba dvě hodiny i s odpočinkem.

Živá řemesla pro celou rodinu

Co Šelmberk odlišuje od většiny zřícenin, je Historicko řemeslně vzdělávací centrum, které tu od roku 2007 buduje spolek Danar. V podhradí postupně vyrostla malá vesnička funkčních středověkých dílen: hrnčírna s pecí, tkalcovská dílna, truhlárna, sedlárna, kovárna, malý pivovar, lázeň i bylinková zahrada. Nejsou to muzejní kulisy, řemeslníci v nich během sezóny skutečně pracují a při akcích ukazují návštěvníkům, jak se kdysi vyrábělo.

Dřevěné bednářské nádobí z řemeslné dílny na Šelmberku
Bednářské výrobky z funkčních dílen v podhradí Šelmberka. Foto: spolek Danar

Pro děti je to živý zážitek, který porazí kdejakou obrazovku: mohou si osahat řemesla, sledovat kováře u výhně nebo objevovat, k čemu sloužily jednotlivé dílny. Během roku se tu konají řemeslné workshopy, ukázkové dny i tematické akce, takže se vyplatí před výletem mrknout na aktuální program. Na rozdíl od klasické prohlídky se tu nemusíte bát, že děti během deseti minut zeslábnou nudou, vždycky je na co koukat a čeho se (po dohodě) dotknout.

Předení a zpracování lnu v dobovém oděvu na Šelmberku
Řemeslníci v dobovém oděvu ukazují, jak se kdysi vyrábělo. Foto: spolek Danar

Blanice, která spojuje Šelmberk s Vlašimí

Šelmberk stojí nad údolím Vlašimské Blanice, a to je pro nás víc než jen zeměpisná drobnost. Řeka pramení na severním svahu vrchu Batkovy v Mladovožické vrchovině, jen pár kilometrů odtud, a odtud míří stále k severu: přes Mladou Vožici a Louňovice pod Blaníkem doteče až do Vlašimi, kde vytvarovala náš zámecký park, a končí v Sázavě u Českého Šternberka.

Úsek Blanice pod hradem je vyhlášenou přírodní památkou. Kolem Šelmberka vede naučná stezka u Šelmberského mlýna a údolím řeky prochází modře značená turistická trasa mezi Pavlovem a Noskovem. Výlet na hrad tak jde snadno spojit s procházkou podél vody. Kdo si chce udělat obrázek, kudy všude Blanice teče, může si přečíst i naše povídání o řece Blanici ve Vlašimi.

Spojte si výlet do většího okruhu

Šelmberk se dá pěkně navázat na další cíle Podblanicka. Cestou od Vlašimi minete Louňovice pod Blaníkem, odkud je co by kamenem dohodil k Velkému Blaníku s jeho rozhlednou a legendou o blanických rytířích. Milovníci rozhleden si tak můžou během jednoho dne užít hned dvě věže s výhledem, a děti k tomu na Šelmberku ještě řemesla. K svačině se skvěle hodí právě údolí Blanice pod hradem: klidná voda, stín a dost místa na to, aby se výlet nikam nehnal.

Návštěvníci při řemeslném workshopu na Šelmberku
Řemeslné workshopy si návštěvníci mohou sami vyzkoušet. Foto: spolek Danar

Nejen řemeslníci. Domov i pro netopýry

Staré hradní zdi a sklepení nežijí jen lidským ruchem. Tiché a stabilní prostředí zřícenin bývá vyhledávaným úkrytem netopýrů, a Šelmberk není výjimkou, patří k místům, kde tito noční savci nacházejí klid k odpočinku i zimování. Je to pěkná připomínka, že zdánlivě mrtvé kameny mohou být plné života. Když se tedy budete po areálu pohybovat, chovejte se ohleduplně: nesvítě zbytečně do štěrbin a spár a nechte skryté obyvatele na pokoji. Podblanicko je krajinou, kde ochrana přírody a zájem o památky jdou ruku v ruce, a Šelmberk to malým způsobem dokládá.

Praktické informace

Kde to je: hrad Šelmberk leží asi 2 km severovýchodně od Mladé Vožice (okres Tábor), zhruba 20-25 km jižně od Vlašimi. Autem se tam nejsnáz dostanete přes Louňovice pod Blaníkem a Mladou Vožici. Kdo vyráží bez auta, dojede autobusem do Mladé Vožice a poslední dva kilometry si vyšlápne pěšky, hezky údolím Blanice.

Kdy je otevřeno: zpřístupněný areál i věž bývají v provozu v hlavní sezóně od dubna do října, zpravidla o víkendech a svátcích v dopoledních a odpoledních hodinách. Zřícenina samotná je přístupná volně po celý rok, věž se ale odemyká jen v návštěvní době. Přesné aktuální hodiny i program akcí najdete na webu provozovatele danar.net, před cestou je ověřte, otvírací doba se u sezónních cílů mění.

Vstupné: za vstup do areálu a na věž se platí symbolické vstupné (v jednotkách desítek korun, snížené pro děti). Aktuální ceník opět uvádí provozovatel.

Tip na závěr: vezměte si pevnější obuv, terén na ostrohu je členitý a k věži vede kamenité stoupání, takže pro kočárky se místo příliš nehodí. Odměnou vám bude výhled, který jen tak nezapomenete.