Kostel svatého Jiljí ve Vlašimi: pozdně gotická dominanta, jejíž kořeny sahají do 13. století
Stojí na vyvýšenině vedle zámku a s ním tvoří panorama města. Farní kostel sv. Jiljí ve Vlašimi má pozdně gotickou podobu z let 1522 a 1523, ale jeho příběh je mnohem starší. Provedeme vás jeho historií i tím, co v něm dnes najdete.
Když se řekne dominanta Vlašimi, většině lidí se vybaví zámek. Hned vedle něj ale stojí stavba, která tu byla dávno předtím, než dostal zámek svou dnešní barokní podobu. Farní kostel svatého Jiljí se tyčí na vyvýšenině nad historickým jádrem města a spolu se zámkem tvoří ten obraz Vlašimi, který znáte z pohlednic i z leteckých záběrů. Pojďme se podívat, co všechno se za jeho zdmi skrývá.
Kostel svatého Jiljí ve Vlašimi, dominanta nad historickým jádrem. Foto: Milujeme Vlašim
Kořeny, které sahají hlouběji, než se zdá
První písemná zmínka o Vlašimi pochází z roku 1239, z listiny podepsané místní farou. Samotný vlašimský kostel se poprvé připomíná o něco později, v roce 1303. Tehdy ovšem nešlo o dnešní gotickou stavbu. Původní kostel byl románský a byl zasvěcen Panně Marii Vítězné. To je důležitý detail: kořeny duchovního života ve městě jsou o dvě až tři století starší než zdi, které dnes obdivujeme.
Vlašim ostatně proslula v církevních dějinách jako rodiště hned dvou pražských arcibiskupů: Jana Očka z Vlašimi, prvního českého kardinála, a jeho synovce Jana z Jenštejna. Na město takové velikosti je to úctyhodná stopa v dějinách české církve. Kostel na vyvýšenině byl po staletí středobodem, kolem kterého se tento duchovní život odehrával.
Gotická přestavba za Trčků z Lípy
Dnešní podobu kostel získal v letech 1522 a 1523, kdy byl přestavěn do pozdně gotického slohu. Náklady na přestavbu podle historických pramenů hradil rytíř Mikuláš Trčka z Lípy, tehdejší majitel vlašimského panství. Trčkové z Lípy patřili k významným šlechtickým rodům své doby a jejich stopa se ve Vlašimi otiskla právě do této nejvýraznější sakrální stavby.
Kostel je jednoduchá jednolodní obdélná stavba s polygonálním (mnohoúhelníkovým) presbytářem. Vnějšek budovy je záměrně střídmý, bez okázalých architektonických ozdob. V průčelí najdete trojhranný štít, oživený na obou šikmých ramenech zděnými sloupky připomínajícími fiály. Presbytář má v nárožích jednoduché opěrné pilíře a uvnitř žebrovou klenbu o dvou polích. Ta strohost není chudoba, je to charakter venkovské gotiky Podblanicka.
Věž kostela sv. Jiljí je z historického jádra vidět z mnoha úhlů. Foto: Milujeme Vlašim
Barokní oratoř a vyšší věž: kostel se v čase proměňoval
Gotická přestavba nebyla poslední velkou úpravou. V roce 1773 přibyla k budově pozdně barokní oratoř, tedy vyvýšená modlitební prostora, typicky vyhrazená vrchnosti. A protože každá epocha chtěla na kostele zanechat svůj otisk, v letech 1830 a 1831 byla zvýšena věž. Právě její silueta dnes patří k nejcharakterističtějším prvkům panoramatu města.
Když se dnes díváte na kostel od zámku nebo z leteckých záběrů, vidíte tedy vrstvení několika staletí najednou: gotické jádro, barokní doplněk i klasicistní úpravu věže. To je na sakrálních stavbách to nejkrásnější, jsou to živé dokumenty, na kterých se dá číst čas.
Co najdete uvnitř
Interiér kostela je poklad sám o sobě. V centru presbytáře stojí hlavní pseudogotický oltář sv. Jiljí z roku 1886 s obrazem od malíře J. V. Myslivečka a se svatostánkem. Napravo se nachází oltář sv. Jana Nepomuckého a první část křížové cesty, nalevo od vchodu pak mariánský oltář, novogotická kazatelna a druhá část křížové cesty.
Kostel je zasvěcen svatému Jiljí (latinsky Aegidius), poustevníkovi a jednomu ze Čtrnácti svatých pomocníků. Bývá vzýván jako patron matek, kojících žen a také zvířat, zejména jelenů a laní, s nimiž ho spojuje známá legenda. Zasvěcení kostela tak není náhodné jméno, ale odkaz na středověkou zbožnost, která provázela zdejší kraj.
Kulturní památka a součást historického srdce města
Kostel sv. Jiljí je kulturní památkou České republiky, a to nejen samotná stavba, ale celý areál včetně márnice a hřbitovní zdi. Je farním kostelem, který dnes spadá pod pražskou arcidiecézi a vlašimský vikariát.
V bezprostředním okolí kostela stojí za pozornost i další památky, které s ním tvoří jeden historický celek. Je tu Auerspergská hrobka, novoklasicistní pohřební kaple z roku 1884, a barokní socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1723. Kousek dál se rozkládá Žižkovo náměstí s historickým jádrem města. Jedna zastávka u kostela tak snadno naváže na celou procházku po nejstarší Vlašimi.
Pozor na jednu častou záměnu: kostel sv. Jiljí není totéž co nedaleký Husův sbor Církve československé husitské. Ten je funkcionalistickou stavbou z 20. století a patří jiné církvi. Na leteckých záběrech obě věže stojí blízko sebe, ale jde o dvě zcela odlišné stavby a dvě odlišné epochy.
Kostel sv. Jiljí (vlevo) a Husův sbor (vpravo) patří dvěma různým církvím i epochám. Foto: Milujeme Vlašim
Vlašim, kolébka dvou pražských arcibiskupů
Málokteré město velikosti Vlašimi se může pochlubit tím, že dalo české církvi hned dva pražské arcibiskupy. A oba mají ke zdejšímu kostelnímu okrsku blízko. Jan Očko z Vlašimi se stal druhým pražským arcibiskupem a v roce 1378 vůbec prvním Čechem, kterého papež jmenoval kardinálem. Byl blízkým spolupracovníkem císaře Karla IV. a korunoval na český trůn Václava IV. Jeho jméno dnes ve Vlašimi připomíná i socha v zámeckém parku.
Jeho synovec Jan z Jenštejna pak usedl na arcibiskupský stolec jako třetí v pořadí a proslul zejména dramatickým sporem s králem Václavem IV., v jehož pozadí stál i osud sv. Jana Nepomuckého. To, že právě Nepomuckému je ve vlašimském kostele zasvěcen jeden z bočních oltářů, tak není náhoda, ale ozvěna dějin, které se dotýkaly i zdejšího kraje. Když stojíte pod věží kostela sv. Jiljí, stojíte na místě, odkud vzešly osobnosti, jejichž jména se objevují v učebnicích českých dějin.
Co si prohlédnout cestou
Návštěvu kostela sv. Jiljí se vyplatí spojit s procházkou po nejstarší části Vlašimi. Ve zkratce, co máte na dosah:
Auerspergská hrobka (1884) v areálu u kostela, novoklasicistní pohřební kaple šlechtického rodu, který Vlašim po staletí formoval.
Socha sv. Jana Nepomuckého (1723), barokní plastika světce, kterého potkáte na mostech i návsích po celých Čechách.
Žižkovo náměstí s kašnou a měšťanskými domy, přirozené centrum historického jádra.
Zámek Vlašim a zámecký park hned vedle, kam se z kostelního návrší dá pohodlně přejít během pár minut.
Celý okruh zvládnete v klidu za dopoledne nebo za jeden letní podvečer, a přitom projdete skoro celou historií města, od gotiky přes baroko až po romantický anglický park.
Tip na návštěvu
Kostel bývá přístupný zejména v době bohoslužeb, jinak podle možností farnosti. Aktuální rozpis bohoslužeb a informace o případném zpřístupnění najdete na webu Farnosti Vlašim. I když se dovnitř nedostanete, samotná vnější prohlídka a pohled od zámku stojí za to, obzvlášť za letního podvečera, kdy věž nasvítí zapadající slunce.
Ať už jste vlašimský rodák, nebo sem jezdíte na chalupu, kostel sv. Jiljí je jedním z těch míst, kolem kterého denně chodíte a možná nevíte, kolik staletí příběhů v sobě nese. Příště, až půjdete přes historické jádro, zvedněte na chvíli hlavu k jeho věži. Uvidíte gotiku, baroko i klasicismus najednou, a k tomu skoro osm set let dějin města.
Přečtěte si také
Fotogalerie: Foto: Milujeme Vlašim.