Kondrac pod Blaníkem. Románský kostel svatého Bartoloměje patří k nejstarším v Čechách

Malá obec pět kilometrů od Vlašimi ukrývá jeden z nejstarších venkovských kostelů v Čechách. Románské jádro, dvě věže, středověké malby a k tomu brána na Blaník.

Jen pět kilometrů jižně od Vlašimi, cestou pod Velký Blaník, leží nenápadná obec Kondrac. Kdo tudy jen projede, snadno mine jeden z nejstarších venkovských kostelů v Čechách. Románská stavba, jejíž kořeny sahají hluboko do středověku, tu stojí tiše nad obcí a její dvojice okrouhlých věží patří k pokladům Podblanicka, o kterých se v turistických průvodcích mluví překvapivě málo. Přitom stačí odbočit z hlavní cesty a člověk se ocitne u památky, která pamatuje časy dávno před husity i před slávou blízkého Vlašimi.

Románský kostel z počátku 13. století

Jádro kostela svatého Bartoloměje je ryze románské. Oficiální prameny obce je řadí až do 12. století, odborná literatura nejčastěji do prvních desetiletí 13. věku. Tak jako tak jde o dobu, kdy se v Čechách teprve rodila gotika a kdy podobných staveb vznikalo na venkově jen málo. Z původního kostela se dochovala loď s emporou, tedy vyvýšenou tribunou, a především dvě okrouhlé věže, které dodnes určují jeho nezaměnitelnou siluetu. Dvojice válcových věží je u venkovského kostela vzácností a řadí Kondrac mezi nejcennější románské památky kraje.

Empora, tedy panská tribuna nad vstupní částí lodě, je typickým znakem románských venkovských kostelů. Sloužívala majiteli statku a jeho rodině, kteří tak měli při bohoslužbě vyhrazené místo oddělené od ostatních lidí. Právě na jejích stěnách se v Kondraci dochovaly nejcennější malby, a návštěvník tak stojí na místě, odkud se před osmi staletími díval na kněze zdejší šlechtic.

Podoba kostela se v dalších staletích proměňovala. Kolem roku 1360 přibyla gotická loď se sakristií. Barokní úpravy z roku 1735 pak zvětšily okna, opravily střechu a přidaly dřevěný kůr. Přesto si stavba udržela svůj středověký charakter a patří k nejstarším a nejkrásnějším venkovským kostelům v Čechách.

Vzácné malby a požár, který málem kostel zničil

Největším pokladem interiéru jsou zbytky románských nástěnných maleb na stěnách lodě a empory. Zobrazují legendu o neznámém světci a patří k cenným dokladům románského monumentálního malířství u nás. Takových se v českých venkovských kostelích dochovalo jen pár, a proto mají odborníci Kondrac v úctě.

Dramatický zvrat přinesl rok 1918. Do dřevěné zvonice udeřil blesk a kostel začal hořet. Velký zvon propadl dřevěným stropem a poškodil barokní klenbu nad románskou tribunou. Stopy ohně jsou na vnitřních pilířích patrné dodnes. Kostel se opravoval postupně, největší obnova proběhla v letech 1972 až 1983, nové zvony přišly v roce 1921 a znovu v osmdesátých letech. Zajímavostí je, že hlavní oltář i kazatelna sem byly přeneseny z Dolních Kralovic, městečka, které později zmizelo pod hladinou vodní nádrže Želivka.

Farní muzeum přímo v obci

Kdo chce Kondrac poznat víc než jen zvenčí, může zamířit do Farního muzea. Nabízí dvě expozice. Jedna přibližuje historii samotného kostela svatého Bartoloměje, druhá se věnuje pohřebním zvyklostem a tomu, jak se v kraji přistupovalo ke smrti a poslednímu rozloučení. Je to netradiční, ale poučný pohled do života venkova pod Blaníkem, který z návštěvy udělá plnohodnotný výlet, a ne jen krátkou zastávku u kostela.

Obec s dávnou historií

První písemná zmínka o Kondraci pochází z roku 1318, ale osídlení je starší. V okolí se kdysi těžilo stříbro a zlato a název obce vznikl z osobního jména Kondrat, tedy Kunrat či Konrád. Farnost, která tu měla po staletí vlastního kněze, byla k 1. lednu 2008 sloučena s Vlašimí a Domašínem. Kondrac tak dnes patří k tiché části Podblanicka, kde se historie nedere na odiv, ale je všude kolem.

Krajina, která dala jméno celému kraji

Kondrac je typickou obcí Podblanicka, kraje rozprostřeného kolem bájné hory Blaník. Je to region mírných kopců, rybníků, remízků a rozptýlené zeleně, kterým se dobře projíždí na kole i prochází pěšky. Kdo si chce udělat delší okruh, může Kondrac zařadit do cyklovýletu mezi Vlašimí, Louňovicemi pod Blaníkem a Blaníkem samotným. Odměnou jsou výhledy na charakteristickou siluetu hory, kterou znají generace Čechů z pověsti o rytířích, již se probudí, až bude českému národu nejhůř.

Spojte návštěvu s výstupem na Blaník

Kondrac leží na pomyslné cestě k hoře opředené pověstí o spících rytířích. Nabízí se proto spojit prohlídku kostela s výletem na Velký Blaník s rozhlednou nebo s tajemným Malým Blaníkem a zříceninou kaple. Z Kondrace je to k Blaníku jen pár kilometrů a trasa vede krajinou, která dala jméno celému Podblanicku. Spojení historické památky s výhledem z rozhledny je ideální program na rodinný půldenní výlet.

Proč se sem vypravit

Kondrac nenabízí davové atrakce ani placené prohlídkové okruhy s frontami. Jeho kouzlo je v pravém opaku. Je to místo, kde se dějiny nedají spočítat na cedulích, ale cítí se z každého kamene. Za pár minut u románských zdí a pod dvojicí okrouhlých věží získáte pocit, který velké a přeplněné památky často nedokážou dát, totiž že stojíte u něčeho pravého a starobylého, co tu bylo dávno před vámi a bude i dlouho po vás. A když návštěvu spojíte s výstupem na Blaník a zastávkou ve farním muzeu, máte pohromadě výlet, na který se budete rádi vracet i s dětmi.

Praktické informace

• Kde: Kondrac, asi 5 km jižně od Vlašimi (adresa kostela Kondrac 2, 258 01).
• Přístup do kostela: zpravidla při bohoslužbách (první pátek v měsíci a v neděli dopoledne). Aktuální časy a možnost prohlídky si předem ověřte na webu farnostvlasim.cz.
• Farní muzeum: dvě expozice přímo v obci, otevírací dobu doporučujeme ověřit předem.
• Jak se tam dostat: autem z Vlašimi směr Louňovice pod Blaníkem, nebo autobusem. Aktuální spojení nejrychleji najdete přes vyhledávač IDOS.
• Tip: návštěvu spojte s výstupem na Velký nebo Malý Blaník.