Malý Blaník. Tajemná zřícenina kaple, ve které roste dvě stě let starý smrk

Tišší dvojče Velkého Blaníku ukrývá zříceninu barokní kaple sv. Máří Magdalény, uprostřed jejíchž zdí roste památný smrk Velký mnich. Průvodce výletem i historií nejstaršího poutního místa Podblanicka.

Sotva kilometr od rušnějšího Velkého Blaníku s rozhlednou se zvedá jeho tišší dvojče. Malý Blaník (asi 580 m) rozhlednu nemá a možná právě proto sem chodí lidé, kteří hledají klid. Na vrcholu je čeká jedno z nejatmosféričtějších míst celého Podblanicka, zřícenina barokní kaple, kterou během dvou set let doslova pohltil les. A uprostřed jejích zdí roste strom, jaký jinde neuvidíte.

Zřícenina, kterou pohltil les

Na temeni Malého Blaníku stojí zřícenina poutní kaple svaté Máří Magdalény. Starší kaple tu stála už v 17. století, dnešní podobu ale založili poutníci v roce 1735 a samotnou stavbu s neobvyklým půdorysem (osmiúhelníkem vepsaným do elipsy) dokončili roku 1753.

Sláva kaple ale netrvala dlouho. Za reforem císaře Josefa II. byla roku 1790 zrušena a nechána svému osudu. Dnes z ní zbývají už jen obvodové zdi, které rok co rok víc splývají s okolní bučinou. Právě ta prorostlá romantická ruina dělá z Malého Blaníku místo, kam se fotografové i milovníci ticha vracejí za každého počasí. V mlze i v podzimním slunci působí naprosto jinak.

Velký mnich: smrk, který vyrostl v kapli

Nejsilnější moment přijde, když vejdete dovnitř zdí. Uprostřed zříceniny roste památný smrk zvaný „Velký mnich“ (místní mu říkají také „Kněz“). Je mu kolem dvou set let, měří přes 34 metrů a v obvodu má více než tři metry. Vyrostl na místě, kde kdysi stával oltář, a stal se tak nezaměnitelným symbolem toho, jak si příroda vzala zpět, co lidé opustili.

Celý vrchol je dnes přírodní rezervací s cennými bučinami a žulovými balvany, součástí Chráněné krajinné oblasti Blaník. Strom ani zdi se nedotýkejte a nešplhejte po nich, zřícenina je křehká a chráněná.

Nejstarší poutní místo Podblanicka

Málokdo dnes tuší, že Malý Blaník byl kdysi významnějším poutním cílem než jeho vyšší soused. První zmínka o pouti sem sahá až do roku 1543, kdy si na Blaník přišla k Máří Magdaléně pro pomoc žena z Kouřimi. Hlavní pouť a mše se konaly každoročně 22. července, na svátek světice. Kdo tudy půjde na sklonku července, jde ve stopách staletí poutníků.

K místu patří i jeden lidský příběh: v 19. století obýval zříceninu poustevník Antonín Zeman z Pacova, který se o zbytky kaple staral a stal se součástí místních vyprávění. Není divu, že se k Malému Blaníku pojí i pověsti o tajemných světlech a zvláštní energii místa, podobně jako k celému Blaníku a jeho spícím rytířům.

Jak na Malý Blaník z Louňovic

Nejpohodlnější výchozí bod je Louňovice pod Blaníkem. Od zámeckého náměstí se vydejte po červené turistické značce silničkou kolem kostela Nanebevzetí Panny Marie směrem na Načeradec. Po zhruba kilometru dorazíte k rozcestí příznačně zvanému „Rozcestí tří červených“, kde značka odbočí z cesty, překročí potok a začne mírně stoupat lesem.

Cesta vede rozlehlými bučinami s žulovými výchozy až na vrchol ke zřícenině. Celá trasa měří asi 4 kilometry, převýšení je zhruba 200 metrů a pohodovou chůzí ji zvládnete kolem dvou hodin i s dětmi. Terén je polní a lesní pěšina, takže se hodí pevnější obuv, zvlášť po dešti.

Spojte si oba Blaníky do jednoho okruhu

Největší přednost Malého Blaníku je, že tvoří přirozenou dvojici s Velkým Blaníkem (638 m, s rozhlednou). Při sestupu z Malého Blaníku můžete místo návratu stejnou cestou odbočit loukami k parkovišti pod Velkým Blaníkem, odkud vede naučná stezka „S rytířem na Blaník“ až k rozhledně. Zvládnete tak za jeden den obě dominanty Podblanicka, ruinu i vyhlídku.

Nepleťte si je: Malý Blaník (asi 580 m) má zříceninu kaple a smrk, kdežto Velký Blaník (638 m) má kamennou rozhlednu. Kdo přijede autem, nechá vůz v Louňovicích nebo na placeném parkovišti pod Velkým Blaníkem.

Praktické informace

• Kde: vrchol Malého Blaníku, CHKO Blaník, u Louňovic pod Blaníkem (asi 12 km jižně od Vlašimi).
• Výchozí bod: Louňovice pod Blaníkem, zámecké náměstí.
• Trasa: po červené, cca 4 km, převýšení ~200 m, ~2 hodiny chůze.
• Vstup: volně přístupné, zdarma, celoročně.
• Tip: spojte s Velkým Blaníkem do celodenního okruhu; nejlépe za suchého počasí kvůli lesní pěšině.

Kdy vyrazit a co spojit v okolí

Malý Blaník je krásný celoročně, ale každé období má své. Jaro rozsvítí bučiny svěží zelení a koberci sasanek, léto nabídne příjemný chládek pod korunami stromů i tradiční termín kolem 22. července, kdy sem po staletí mířily poutě. Podzim promění bukový les do zlata a ruinu do té nejfotogeničtější podoby a zima s jinovatkou na zdech kaple dělá z místa téměř pohádkovou kulisu. Ranní mlha nad vrcholem je zážitek sama o sobě.

Výlet se dá snadno protáhnout na celý den. V samotných Louňovicích pod Blaníkem stojí za zastavení barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie a zdejší náměstí, kousek dál láká Podblanické ekocentrum v Louňovicích i ParaZOO ve Vlašimi. Kdo má rád rozhledy, spojí Malý Blaník s Velkým Blaníkem a naučnou stezkou „S rytířem na Blaník“. Rodiny ocení, že cesta není náročná a děti cestou hledají žulové balvany i tajemství „spících rytířů“, o kterých se v kraji vypráví.

Malý Blaník nenabídne panoramata ani kiosk s občerstvením, a přesně v tom je jeho kouzlo. Je to výlet za tichem, historií a jedním výjimečným stromem, na který se budete chtít vrátit.