Hvězdárna ve Vlašimi, okno do vesmíru nad Vorlinou
Vlašim patří k mála měst své velikosti s vlastní veřejnou hvězdárnou. Postavili ji sami občané v roce 1961 a přežila i roky, kdy v její kopuli žil pes.
Zámek, zámecký park, řeka Blanice, to jsou vlašimské turistické jistoty. Kousek nad městem, na kopci nad údolím Vorliny, ale stojí místo, které turisté i mnozí místní míjejí: veřejná hvězdárna. Vlašim patří k mála sídel své velikosti, která mají vlastní observatoř provozovanou spolkem nadšenců. A její příběh je mnohem dramatičtější, než by klidná bílá kopule napovídala.
Postavili ji sami Vlašimáci
Hvězdárnu nevybudoval žádný kraj ani ministerstvo. Vyrostla v roce 1961 v takzvané Akci Z, tedy brigádnicky, rukama samotných vlašimských občanů, pod hlavičkou tehdejšího Závodního klubu ROH Blanických strojíren. Hybnou silou stavby i následné bohaté činnosti byl Jan Zajíc (narozen 1910), kolem něhož se utvořila parta lidí, pro které bylo pozorování oblohy vášní.
Během následujících třiceti let hvězdárna svépomocí prošla několika přestavbami. Přibyla samostatná radioastronomická buňka pro vědecké přístroje, paraboly radiointerferometru, vlastní parkoviště. Nebylo to jen místo, kam se chodí koukat na Měsíc. Dobrovolníci se tu věnovali i skutečnému vědeckému výzkumu.
Roky, kdy v kopuli žil pes
Pak přišlo to nejhorší. Po roce 1992 byla hvězdárna na čtyři roky pronajata soukromému podnikateli a to v praxi znamenalo likvidaci veškeré činnosti. Většina vybavení byla z objektu odvezena a rozprodána. Přednáškový sál sloužil jako kancelář, zbytek budovy a pozemek jako sklad materiálu a v samotné kopuli hvězdárny žil pes. Přístroje a cenná optika se neudržovaly, část byla podle pamětníků i záměrně zničena. Pozemek zpustl.
Že dnes hvězdárna zase funguje, je zásluha spolku. Koncem roku 1991 vzniklo občanské sdružení Vlašimská astronomická společnost (VAS), které si vzalo za cíl observatoř zachránit. Po sérii správních řízení proti nájemci skončil nájem a objekt i pozemek nakonec odkoupilo Město Vlašim. První vlaštovkou obnovy bylo veřejné pozorování částečného zatmění Slunce 12. října 1996; slavnostní znovuotevření pak proběhlo 31. května 1997. Od roku 1997 má hvězdárnu v pronájmu právě VAS a stará se o ni dodnes.
Co se dá dalekohledem vidět
Srdcem hvězdárny jsou dva hlavní dalekohledy na společné vidlicové montáži v kopuli: zrcadlový reflektor Newton 300/1580 mm a čočkový refraktor Zeiss 150/2250 mm. K tomu patří několik přenosných dalekohledů včetně slunečního a veřejnosti přístupná pozorovací plošina na střeše budovy.
Za jasné oblohy tak při večerním programu uvidíte krátery a pohoří na Měsíci, jasné planety, dvojhvězdy, hvězdokupy, mlhoviny i vzdálené galaxie, občas přelet družice. Ve dne se naopak dalekohled s filtrem zaměří na sluneční fotosféru se skvrnami. Kdo si zvykl znát Vlašim jen „odspodu“, získá tady nečekaný kontrast, pohled nahoru, do vesmíru, pár minut od náměstí.
Obloha se mění s ročním obdobím
Jedna z věcí, kterou si lidé u hvězdárny neuvědomují: nad Vlašimí není v létě a v zimě vidět totéž. V zimě, kdy se brzy stmívá a vzduch bývá nejprůzračnější, vládne oblohe souhvězdí Orionu s jasnou mlhovinou M42 a nejkrásnějšími hvězdokupami. V létě se naopak klene nad hlavou pás Mléčné dráhy a nejlépe je vidět Saturn s prstenci či Jupiter se čtyřmi velkými měsíci. Právě proto se vyplatí přijít opakovaně. Co propásnete v jednom ročním období, nabídne jiné. A protože Vlašim není velkoměsto, světelné znečištění je tu výrazně nižší než v Praze, takže i slabší objekty jsou v dosahu.
Kdy a jak na návštěvu
Pravidelná veřejná pozorování s výkladem se konají každý pátek od začátku května do konce září. V měsících květen až srpen začíná program ve 21 hodin, v září ve 20 hodin. Provozovatel prosí o dochvilnost. Mimo tuto sezonu (tedy i teď na podzim a v zimě) je možné domluvit si návštěvu telefonicky; kontakty a aktuální termíny akcí najdete vždy na webu spolku.
Vstupné je 50 Kč pro děti a studující mládež do 26 let a 100 Kč pro ostatní; držitelé Zelené karty ČSOP mají slevu 50 %. Do kalendáře si zapište i tradiční akce, při kterých je hvězdárna otevřená nebo vyráží mezi lidi: Den vlašimské hvězdárny (přelom května a června), Noc s Perseidami (přelom července a srpna), Evropskou noc vědců (konec září) a veřejné pozorování na Májových slavnostech v zámeckém parku.
Pozor na jeden detail: přímo před hvězdárnou se parkovat nedá, na to provozovatel výslovně upozorňuje. Auto proto nechte o kus dál a vyjděte pěšky. A protože je celý program závislý na počasí, za zataženo se obvykle přesune dovnitř na výklad; před cestou se tedy vyplatí ověřit si aktuální stav.
Praktické informace
- Kde: na kopci nad údolím Vorliny v severní části Vlašimi, pěší dostupnost z centra.
- Kdy: veřejná pozorování každý pátek od začátku května do konce září (květen-srpen od 21:00, září od 20:00); mimo sezonu po telefonické domluvě.
- Vstupné: 50 Kč děti a studenti do 26 let, 100 Kč ostatní; se Zelenou kartou ČSOP sleva 50 %.
- Provozovatel: Vlašimská astronomická společnost, aktuální termíny a kontakty na vas.cz.
- Dobrá rada: oblečte se tepleji než na běžnou procházku, při pozorování se stojí dlouho venku na jednom místě a i za letní noci rychle prochladnete.
Proč tam zajít
Vlašimská hvězdárna je důkaz, že i menší město umí mít „své okno do vesmíru“, a že ho dokáže ubránit, i když se to jednu chvíli nezdálo. Je to ideální tip na večer s dětmi, který se nekryje s ničím jiným v okolí: žádná fronta, žádný dav, jen kopule, dalekohled a obloha. Zajímavý je i detail, který hvězdárnu propojuje s ochranou přírody: je partnerem programu Zelená karta ČSOP, takže se přirozeně hodí jako doplněk výletu za vlašimskou přírodou, ať už k ParaZOO, do Podblanického ekocentra nebo na procházku podél Blanice. Spojit denní program venku s večerním pohledem na oblohu je recept na opravdu nabitý rodinný den. A hezké je i to, jak se do příběhu hvězdárny vrací motiv zatmění Slunce: právě částečným zatměním v roce 1996 observatoř po letech devastace ožila a sluneční úkazy patří k tomu nejvděčnějšímu, co tu lze s filtrem a výkladem zažít.
Pokud vás téma vesmíru nad Podblanickem chytne, přečtěte si i náš článek o vesmírném večeru v rámci Czech Space Weeku, který se tu konal.