Czech Space Week ve Vlašimi – vesmírný večer na hvězdárně 4. listopadu

Vlašimská hvězdárna se 4. listopadu připojí k celonárodní akci Czech Space Week. Večer nabídne přednášku o životě astronautů ve stavu beztíže (s pokusy a soutěží pro děti) i pozorování noční oblohy hlavním dalekohledem.

Vlašim patří k mála měst své velikosti, která mají vlastní veřejnou hvězdárnu — a ve středu 4. listopadu 2026 se připojí k celonárodní akci Czech Space Week, týdnu věnovanému vesmíru, kosmonautice a objevování oblohy. Pro Vlašimáky je to vzácná příležitost zajít „oknem do vesmíru" tam, kde se jinak v listopadu veřejně nepozoruje.

Kopule vlašimské hvězdárny
Charakteristická kopule hvězdárny na kopci nad údolím Vorliny. Foto: Milujeme Vlašim

Program večera

Hvězdárna chystá dvoudílný večer:

Jan Veselý svou přednášku avizuje s humorem i vážně: „Zkusili jste někdy ohřát párek ve stavu beztíže? Jak si umýt hlavu ve stavu beztíže a jak to udělat, když potřebujeme na toaletu? Jak a kde astronauti spí?" Za těmito úsměvnými otázkami se ale skrývá seriózní téma — co všechno se na Mezinárodní vesmírné stanici zkoumá v mikrogravitaci a jak beztíže působí na živé organismy, přičemž sami astronauti jsou pokusnými subjekty.

Kdo přednáší

Jan Veselý popularizuje astronomii v pražském Planetáriu (Planetum), za vzdělávací kancelář Evropské kosmické agentury (ESA – ESERO Česká republika) vede workshopy pro učitele i žáky, je spoluautorem Hvězdářské ročenky a vědeckým sloupkařem Orientace Lidových novin. Jde tedy o jedno z nejzkušenějších jmen české popularizace vesmíru.

Budova vlašimské hvězdárny
Budova vlašimské hvězdárny, kterou provozuje Vlašimská astronomická společnost. Foto: Milujeme Vlašim

Něco málo o vlašimské hvězdárně

Observatoř stojí na kopci nad údolím Vorliny (adresa Bohuslava Martinů 1341) a provozuje ji spolek Vlašimská astronomická společnost. Astronomický kroužek vznikl ve Vlašimi už v roce 1953, o pět let později se začala stavět observatoř a slavnostně otevřena byla 13. května 1961. Hlavním nástrojem pro veřejná pozorování je Zeissův refraktor 150/2250 mm se zvětšením až 225× — za jasné oblohy jím lze sledovat povrch Měsíce, jasné planety, dvojhvězdy, hvězdokupy, mlhoviny i přelety družic.

Praktické informace

Víc o akci a aktuální informace najdete na webu pořadatele Vlašimské astronomické společnosti (vas.cz) a na celonárodním portálu Czech Space Week.