Kam na houby na Vlašimsku na podzim. Václavky, kozáci i stročky, když les voní deštěm

Podzim je pro houbaře na Podblanicku ta nejštědřejší část roku. Poradíme, co teď v lesích kolem Vlašimi a Blaníku roste, kam vyrazit a jak sbírat bezpečně a ohleduplně k lesu.

Léto na Podblanicku patří koupání a houbařům dá první vlnu hřibů, ale opravdová sezona přichází až teď. Když se přes den drží babí léto a v noci padá rosa, ožívají lesy kolem Vlašimi, pod Blaníkem i v údolí Sázavy druhou, obvykle nejštědřejší vlnou hub v roce. Podzim navíc nabídne druhy, které v létě jen tak nepotkáte, a chození na houby se dá krásně spojit s procházkou barevným lesem. Pojďme si projít, co v našich lesích na podzim roste, kam se za houbami vyplatí vyrazit a jak sbírat tak, aby byl košík plný a les zdravý.

Proč je podzim pro houbaře nejlepší

Houby poslouchají hlavně počasí. Zatímco letní vlny bývají krátké a závislé na jediném vydatném dešti, na podzim se srážky střídají s teplými dny pravidelněji a půda drží vlhkost déle. Právě proto podzim 2026 sběračům vynahrazuje sušší začátek sezony, zářijové deště lesy znovu probudily. Ideální je, když se přes den drží kolem patnácti stupňů a v noci neklesne teplota pod deset. Za takových podmínek se první plodnice objeví do několika dní po dešti.

Než ráno vyrazíte, vyplatí se mrknout na mapu pravděpodobnosti růstu hub, kterou v sezoně zveřejňuje Český hydrometeorologický ústav. Vychází z nasycení půdy srážkami za posledních třicet dní a z průměrných teplot uplynulého týdne, zelená místa na mapě znamenají naději na plný košík. Nejlepší čas na sběr je brzy ráno, kdy jsou houby pevné, čerstvé a ještě je neprohřálo polední slunce. Oproti létu má podzim jednu velkou výhodu: chladnější počasí drží houby déle svěží a je mezi nimi méně červivých kusů.

Co teď v našich lesích roste

Podblanické lesy jsou pestré, střídají se tu smrčiny, doubravy, bučiny i vzácné jedliny, a každý porost nabízí jiné houby. Na podzim v nich nejčastěji potkáte tyto druhy:

• Václavka. Podzimní klasika, která roste v trsech na pařezech a kořenech. Skvělá do směsí a nálevů, ale musí se dobře provařit, syrová nebo nedovařená způsobuje zažívací potíže.
• Hřib smrkový a hřib koloděj. Král hub vydrží růst hluboko do podzimu pod smrky, buky i duby. Koloděj se pozná podle červenajících pórů a modrání, po tepelné úpravě je jedlý.
• Kozák a křemenáč. Věrní společníci bříz a osik na okrajích cest a ve světlejších porostech. Na podzim bývají statní a málokdy červiví.
• Klouzky. Pod bory a modříny rostou často v celých kolibách. Slizký klobouček se před úpravou oloupe.
• Čirůvka havelka. Pozdně podzimní druh, který snese i první mrazíky, roste, když už je většina hub po sezoně.
• Stroček trubkovitý. Nenápadná tmavá „trumpetka“ ve stínu buků. Sbírá se špatně, protože splývá s listím, ale usušený je skvělým kořením do omáček.
• Liška obecná. Ovocně vonící oranžové kloboučky vydrží až do podzimu, dobře se skladují a nečerviví.

Co si vzít s sebou

Na podzimní houbačku stačí málo, ale pár věcí se opravdu hodí. Proutěný košík místo tašky, malý nožík na začištění nohy, pevnou obuv a nepromokavou bundu, po ránu bývá v lese mokro a v podrostu rosa. Hodí se i atlas hub nebo aplikace do telefonu pro rychlé ověření druhu a nabitý mobil pro případ, že byste v hlubším lese ztratili orientaci. Klíšťata jsou na podzim méně aktivní než v létě, ale úplně nezmizela, takže po návratu prohlídka neuškodí. A nezapomeňte na svačinu a pití, za houbami se člověk nachodí víc, než čeká.

Kam kolem Vlašimi vyrazit

Houbařské revíry si každý místní střeží, ale několik oblastí kolem Vlašimi patří k tradičně vděčným. Vlašimské městské lesy a smíšené porosty severně od města nabízejí smrčiny i doubravy na jednom místě. Pod Velkým a Malým Blaníkem jsou bučiny a smrčiny, kam se dá výlet spojit s výstupem na rozhlednu, pozor ale, že přímo v přírodních rezervacích na obou vrcholech je sběr omezený a chodí se jen po značených cestách. Vděčné bývají také lesy v údolí Sázavy a na kyselejších půdách kolem Kondrace a Louňovic.

Kam přesně vyrazit, poradí i Podblanické infocentrum ve Vlašimi, kde dostanete tipy na trasy i mapy. A pokud si nejste jistí určením, využijte houbařské poradny, některé lékárny a informační centra v sezoně nabízejí konzultace, případně pomůže mykologická sekce Muzea Podblanicka.

Bezpečně: pozor na jedovaté dvojníky

Houbaření má svá nepsaná pravidla, díky kterým zůstane les štědrý i pro ostatní a hlavně se vyhnete zbytečnému nebezpečí:

• Sbírejte jen to, co bezpečně znáte. Řada jedlých druhů má jedovatého dvojníka, typicky muchomůrka zelená, nejnebezpečnější houba našich lesů, kterou lze zaměnit za bedlu nebo holubinku. Nebezpečná je i muchomůrka jízlivá. Když si nejste jistí, houbu do košíku nedávejte.
• Nespoléhejte na lidové pověry. Cibule ani stříbrná lžíce jed neodhalí, jediná jistota je bezpečné určení druhu.
• Václavku vždy dobře provařte. Patří mezi houby, které syrové nebo nedovařené škodí.
• U dětí buďte obzvlášť opatrní. Malé děti mají tendenci houby sbírat i ochutnávat, berte je do lesa jako pomocníky, ale finální třídění nechte na dospělém.

Ohleduplně k lesu

• Houby vykrucujte nebo podřezávejte a místo lehce zahrňte, podhoubí tak zůstane nedotčené.
• Používejte proutěný košík, ne igelitku. V košíku se výtrusy roznesou po lese a houby se v něm nezapaří.
• Nechte staré a načervivělé kusy stát, slouží lesu i jako potrava zvěři a zdroj výtrusů.
• Respektujte rezervace a soukromé pozemky. V národních přírodních rezervacích (i na obou Blanících) platí zvláštní režim, sbírá se jen tam, kde je to povolené.

A ještě jedna rada na závěr: čerstvé houby zpracujte co nejdřív. Podzimní chladno sice sběru prospívá, ale i tak platí, že nejlepší jsou houby ten samý den, ať už na smaženici, do polévky, nebo usušené na zimu jako voňavé koření z podblanických lesů. Sušení se hodí zvlášť pro stročky a hřiby, nakládání do octa zase pro pevné klouzky a václavky.

Tip: Jak vypadá houbaření na Vlašimsku v létě a která je ta pravá chvíle na první vlnu hřibů, jsme popsali v článku Kam na houby na Podblanicku. Letní vlna hřibů.