Život blízko maloměsta a jak se žije v místních částech okolo Vlašimi

Domašín, Bolina, Znosim, Nesperská Lhota i Hrazená Lhota. Průvodce pěti vesnicemi pod Vlašimí, jejich historií, památkami a sousedským životem.

Když se řekne Vlašim, většina lidí si vybaví zámek, park a náměstí. Jenže město tvoří i pět menších sídel roztroušených po okolí, která si dodnes drží vesnickou tvář, vlastní historii i sousedskou soudržnost. Domašín, Bolina s Bolinkou, Nesperská Lhota s Polánkou, Znosim a Hrazená Lhota patří pod Vlašim od roku 1980, přesto v každé z nich žije život trochu po svém. Vzali jsme to popořadě a podívali se, jak se v místních lokalitách okolo Vlašimi žije, co v nich stojí za vidění a čím jsou výjimečné.

Domašín: bývalé městečko s vlastní poutí

Domašín je z místních částí zdaleka největší a nejvýraznější. Kdysi šlo o samostatné prosperující městečko s vlastními privilegii, první písemná zmínka o novém Domašíně pochází z roku 1352. Historie ho ale nešetřila: ničivý požár v roce 1549 ho připravil o výsady a další velké požáry na přelomu 18. a 19. století srovnaly téměř celé městečko se zemí. S Vlašimí se Domašín poprvé spojil už roku 1601, definitivně se její součástí stal v roce 1980.

Dominantou obce je filiální kostel svatého Jakuba Staršího s goticky klenutým kněžištěm ze 14. století. Bohoslužby se tu konají pravidelně ve středu v 17:00 a v neděli v 8:00. Domašín má také čilý spolkový život, jehož vrcholem je tradiční Domašínská pouť s dětským dnem, hasiči a pouťovou kavárnou. Právě sem míří i nejvzdálenější ze tří vstupů do vlašimského zámeckého parku, novogotická Domašínská brána s restaurací a posezením.

Bolina a Bolinka: tvrziště, Loreta a rybáři

Zhruba čtyři kilometry jihovýchodně od Vlašimi leží Bolina, s 408 obyvateli (2021) druhá největší místní část. První písemná zmínka sahá do 13. století a historie je tu doslova pod nohama: dochovalo se rozměrné kruhové tvrziště o průměru kolem dvaceti metrů, pozůstatek panského sídla z první poloviny 14. století. Uprostřed dnes stojí kaplička z 19. století.

Nedaleko, na Spáleném vrchu nad městem, se skrývá jeden z nejcennějších skvostů celého okolí: barokní Loretánská kaple Narození Panny Marie z roku 1704, chráněná jako nemovitá kulturní památka. Bolina žije i spolkově, místní rybáři pořádají oblíbené podzimní výlovy zdejšího rybníka, na které se sjíždějí lidé z širokého okolí. Menší Bolinka pak tvoří přirozené pokračování osídlení směrem k vrchu s Loretou.

Znosim: barokní kaple na návsi kousek od města

Znosim najdete jen dva kilometry západně od centra Vlašimi, takže patří k nejdostupnějším místním částem. První zmínka pochází z roku 1443 a obec za svou historii několikrát měnila příslušnost: patřila pod Hrazenou Lhotu i pod Domašín, než se v roce 1980 stala součástí Vlašimi. Nad vsí se dodnes tyčí historický vodojem z roku 1922.

Srdcem obce je náves s barokní kaplí a hřištěm, kde se potkávají sousedé i děti. Znosim dal jméno také jedné ze tří bran zámeckého parku, Znosimské, kterou se z tohoto směru vstupuje do parkového areálu. Blízkost města a zároveň klidná vesnická atmosféra dělají ze Znosimi vyhledávané místo k bydlení.

Nesperská Lhota a Polánka: nejmenší, ale živé

Přibližně pět kilometrů západně od Vlašimi leží Nesperská Lhota, poprvé připomínaná v roce 1542. Dnes jde o malou obec s 80 obyvateli (2021), k níž patří i osada Chobot a nedaleká Polánka, kterou písemné prameny zmiňují od roku 1545. V roce 1932 tu přitom stály čtyři hospody, mlýn, obchod se smíšeným zbožím i elektrárenské družstvo, časy se změnily.

Přestože počet obyvatel klesl, komunita zůstala živá. Na návsi stojí kaplička, obec má fotbalové hřiště a hlavně aktivní sbor dobrovolných hasičů, který pořádá plesy a společenské zábavy. Právě tyhle akce drží malou obec pohromadě a jsou důkazem, že velikost sídla o síle sousedství nerozhoduje.

Hrazená Lhota: nejmenší z rodiny

Nejmenší místní částí Vlašimi je Hrazená Lhota, ležící asi pět kilometrů západně od města. První písemná zmínka je z roku 1419. Podle sčítání z roku 2021 tu žije 57 obyvatel ve 33 domech, přičemž na přelomu 19. a 20. století jich bylo přes 160. Do roku 1960 byla samostatnou obcí, poté patřila k Domašínu a od roku 1980 je součástí Vlašimi.

I nejmenší obec má svůj hlas: v čele osadního výboru stojí volení zástupci, kteří tlumočí potřeby místních vedení města. Osadní výbory ostatně fungují ve všech pěti lokalitách, jsou iniciativním a kontrolním orgánem zastupitelstva a mohou předkládat návrhy k rozvoji své části i k rozpočtu. Díky nim mají i vsi s pár desítkami obyvatel reálnou možnost ovlivnit, co se u nich děje.

Jak se v místních částech žije

Život v místních částech Vlašimi spojuje to nejlepší z obou světů: klid a sousedskou pospolitost menšího sídla s dostupností města, jeho úřadů, škol i zámeckého parku na dosah. Zdejší lidé se znají, potkávají se na návsi, u rybníka nebo na hasičském plese. Spolky, hlavně dobrovolní hasiči a rybáři, tvoří páteř společenského života a udržují tradice, které by ve větším městě snadno zanikly.

Pro toho, kdo hledá bydlení blízko Vlašimi, ale bez ruchu centra, jsou tyhle vesnice zajímavou volbou. A pro výletníka? Každá z nich nabízí kus poctivé venkovské historie, kapličku nebo tvrziště, které stojí za zastávku cestou za poznáváním Podblanicka.

Přečtěte si také

Pokud vás zaujala barokní Loreta nad Bolinou, přečtěte si samostatný článek Loreta u Vlašimi: tichá barokní kaple na Spáleném vrchu. A o tom, kudy se vchází do zámeckého parku ze Znosimi i z Domašína, jsme psali v textu Tři brány zámeckého parku ve Vlašimi.