Vlašim, město sportu. Příběh srdcařů, kteří ve volném čase postavili stadiony i loděnici
Ve druhé polovině minulého století se Vlašimi právem říkalo město sportu. Pod hlavičkou Spartaku vyrostly stadiony, kuželna i loděnice. Připomínáme srdcaře, kteří to dokázali ve volném čase.
Kdo dnes projde kolem zimního stadionu, sportovní haly s novým bazénem nebo areálu Na Lukách, málokdy si uvědomí, že skoro nic z toho nespadlo z nebe. Většinu vlašimských sportovišť vybudovala generace dobrovolných funkcionářů, trenérů a pořadatelů, kterým se ve městě neřeklo jinak než srdcaři. Jejich příběh teď připomněly pamětnické vzpomínky otištěné v aktuálním Zpravodaji města Vlašimi (č. 6/2026). Stojí za převyprávění, protože vysvětlují, proč se Vlašimi ve druhé polovině 20. století právem říkalo město sportu.
Jeden Spartak, celé město v pohybu
Všechny sporty tehdy zastřešovala tělovýchovná jednota Spartak, od roku 1974 pod názvem TJ Spartak BS Vlašim. Zkratka BS znamenala Blanické strojírny, krycí jméno, pod nímž za minulého režimu vystupovala vlašimská zbrojovka Sellier & Bellot. Právě spojení s prosperující továrnou dávalo vlašimskému sportu zázemí, jaké mohla okolní města jen závidět: fabrika sport podporovala penězi i lidmi a sportovní úspěchy dělaly Vlašimi jméno v kraji i v republice. Pod jednou střechou Spartaku se sešla kopaná, stolní tenis, atletika, volejbal, tenis, lední hokej, kuželky, cyklistika, kanoistika, šachy, zápas, judo, turistika, a dokonce i otužilci.
Kopaná byla vždycky první
Fotbal budil ve Vlašimi největší zájem odjakživa. První klub SK Vlašim založili členové místního Sokola už na jaře 1922, o pět let později vznikl AFK Vlašim, na jehož tradici navazuje dnešní klub. Velká éra přišla v šedesátých letech: v roce 1966 vlašimská kopaná poprvé postoupila do druhé ligy a v sezoně 1967/68 došla až do semifinále československého poháru. V roce 1978 si dokonce zahrála kvalifikaci o postup mezi prvoligovou elitu. Na tuhle tradici navazuje dnešní FC Sellier & Bellot Vlašim, který v roce 2022 sahal v baráži po první lize a pravidelně patří ke špičce druhé nejvyšší soutěže.
Ping-pong na školních chodbách, atletika až do ligy
Stolní tenis začínal ve Vlašimi doslova na chodbách. Průkopník Bohumil Suchopar podle pamětníků rozehrál ping-pong na všech školních chodbách ve městě a dovedl své svěřence až na mezinárodní turnaje; do Vlašimi dokázal přivést i nejlepší hráče republiky. Atletika pod vedením Josefa Červa, funkcionáře, který to podle vzpomínek dotáhl až do čela republikového atletického svazu, pořádala na stadionu okresní, krajské i celostátní přebory a družstvo děvčat hájilo vlašimské barvy v lize. Ligové úrovně dosáhly i volejbalistky, které ve druhé lize doplňovaly zájezdy do Itálie, Rakouska nebo Finska. A tenisté? Ti si pod vedením neúnavného Františka Bartůška vybudovali nové kurty přímo v zámeckém parku, kde se hraje dodnes.
Hokej z rybníka, kanoisté na Sázavě, otužilci v ledu
Lední hokej navazoval na přírodní kluziště v zámeckém parku. Hráči se podle pamětníků na zápasy převlékali po domácnostech na Malé Straně a k ledu docházeli pěšky parkem; kabiny i pozdější zastřešení si oddíl budoval z velké části svépomocí. Kuželky mají ve Vlašimi tradici už od třicátých let, kdy se do města přestěhovala pražská kapslovna Sellier & Bellot i s partou kuželkářů. Kanoisté zase proslavili Vlašim na Sázavě: pořádali dvaadvacet ročníků Hamarových sjezdů včetně mistrovství republiky ve slalomu a sjezdu a v parku si svépomocí postavili loděnici. A kuriozita na závěr: vlašimští otužilci patřili podle vzpomínek mezi čtyři nejotužilejší oddíly v republice a na jejich akcích startoval i František Venclovský, první Čech, který přeplaval kanál La Manche.
Šachy po dědečcích, judo přivezené z Prahy
Srdcařská éra nepatřila jen sportům na hřištích. Vlašimští šachisté navazovali na ještě starší prvorepublikovou tradici a oddíl vychovává mladé hráče dodnes; šachy tak patří k nejdéle nepřetržitě hraným sportům ve městě. Zajímavý je i příběh vlašimského juda. Podle pamětníků přivezl jeden z členů oddílu zápasu z Prahy první chvaty tehdy málo známé sebeobrany, oddíl začal spolupracovat s trenérem pražské Sparty a z okrajové kuriozity se stal samostatný oddíl, který ve Vlašimi funguje dodnes. Podobně vznikala v šedesátých letech i cyklistika: pár nadšenců, jeden kádr závodníků a za pár let závody, na které se sjížděla celá republika.
Sto sázavských kilometrů a pochod přes sedm vrchů
Málokdo dnes ví, že vlašimští turisté stáli u zrodu akcí, které znala celá republika. Vodácké splouvání 100 sázavských kilometrů, pěší pochody Přes 7 vrchů na sto, padesát i pětadvacet kilometrů nebo lyžařský přejezd šumavského hřebene, to všechno organizovali dobrovolníci ze Spartaku. Na sokolskou tradici pak navazoval odbor základní a rekreační tělovýchovy, v jehož tělocvičnách se scházely stovky cvičenek a cvičenců. Tělocvičný duch ve městě žije dál, dnes ho nese především TJ Sokol Vlašim se svými oddíly pro děti i dospělé.
Co po srdcařích zůstalo a kde sportovat dnes
Nejhmatatelnější dědictví srdcařů stojí dodnes: fotbalový stadion, zimní stadion, areál Na Lukách, Sporthotel, kuželna, loděnice, tenisové kurty v parku i sportovní hala. Provoz tehdy platily podnikatelské aktivity Spartaku, od výrobního podniku Technosport s pobočkami v Čechticích a Postupicích přes vlastní cestovní kancelář až po sázkovou kancelář, a nemalou částkou přispívala i zbrojovka. Dnes většinu areálů spravují Sportovní zařízení města Vlašimi. Rodiny mají k dispozici zimní stadion s veřejným bruslením, sportovní halu s badmintonem, zbrusu nový krytý bazén se saunou v budově Sporthotelu, letní koupaliště Na Lukách s tobogánem, beach volejbal, pumptrack s workoutovým hřištěm i dopravní hřiště pro nejmenší cyklisty. Aktuální rozpisy veřejného bruslení, plavání a rezervace kurtů najdete na webu sportvlasim.cz.
Tip na procházku po stopách srdcařů
Kdo chce dědictví vlašimských srdcařů projít pěšky, zvládne to za jedno odpoledne a hodí se to i s dětmi. Začněte v zámeckém parku: u tenisových kurtů, které si oddíl kdysi vybudoval vlastníma rukama, si představte, že o kus dál na louce se v zimě kropilo přírodní kluziště a u Blanice dodnes stojí loděnice kanoistů. Z parku se vydejte podél řeky do areálu Na Lukách, kde na jednom místě najdete fotbalové hřiště, letní koupaliště s tobogánem, beachvolejbalové kurty, pumptrack i dopravní hřiště. Cestou zpět můžete minout zimní stadion a sportovní halu s novým bazénem, tedy stavby, u jejichž zrodu srdcaři stáli. Je to nenáročná trasa po rovině a s koupalištěm nebo bruslením na konci funguje i jako výlet, na který děti slyší.