Tři brány zámeckého parku ve Vlašimi. Projděte Vlašimskou, Domašínskou i Znosimskou na jednom okruhu
Vlašimská, Domašínská a Znosimská brána stojí v parku od roku 1846. Každá má jinou barvu i příběh a dohromady tvoří půvabný okruh na hodinu procházky.
Když se ve Vlašimi řekne „jdeme do parku", málokdo si uvědomí, že prochází třemi branami starými skoro dvě stě let. Vlašimská, Domašínská a Znosimská brána stojí na okrajích zámeckého parku jako tři romantické kulisy, každá jiná, každá s vlastním příběhem a vlastní barvou. Dohromady tvoří jeden z nejpůvabnějších okruhů, jaký se dá ve městě projít pěšky za jediné odpoledne. A na podzim, kdy se koruny stromů barví do zlata, vypadají brány jako vystřižené z pohádky.
Proč tu brány vůbec jsou
Všechny tři brány vznikly ve stejném roce, roku 1846, při velkých úpravách parku za knížete Karla Viléma Filipa z Auerspergu. Auerspergové tehdy dotvářeli rozlehlý krajinářský park v údolí řeky Blanice, jeden z největších svého druhu ve střední Evropě, a brány měly být jeho slavnostním rámem. Nešlo o opevnění ani o skutečné hradby: novogotické cimbuří, lomené oblouky a vížky byly tehdejší móda, romantismus, který si liboval v návratech ke středověku a stavěl „hrady", jež žádnou obrannou funkci neměly. Brány tak od začátku plnily roli pohledových dominant a symbolických prahů mezi městem a parkem.
Park sám založili Auerspergové už na konci 18. století a dnes patří mezi nejcennější historické zahrady v zemi, je chráněn jako kulturní památka. Brány jsou jeho nejnápadnějšími stavbami hned po zámku a Čínském pavilonu a každá z nich otevírá cestu do jiné části okolí: k náměstí, k Domašínu a ke Znosimi.
Zajímavé je, že ačkoli brány vypadají jako tři varianty jednoho nápadu, žádné dvě nejsou stejné. Liší se barvou fasády, počtem i tvarem věží a každá je pojmenovaná podle směru, kterým se od ní vychází z města. Právě proto se vyplatí projít je všechny tři, teprve vedle sebe vynikne, jak si romantická architektura 19. století pohrávala s jedním motivem a pokaždé z něj udělala něco trochu jiného.
Vlašimská brána, nejvýstavnější ze tří
Největší a nejzdobnější je Vlašimská brána, kterou projdete, když vstupujete do parku přímo od Žižkova náměstí. Pozná se neomylně podle tří válcových věží s cimbuřím a krémově světlé fasády. Nad lomeným vstupem je vsazeno třináct menších erbů dřívějších šlechtických majitelů vlašimského panství a jeden velký znak knížecího rodu Auerspergů, brána tak funguje jako kamenná kronika, kdo všechno město kdy držel.
V prvním patře brány kdysi míval ateliér malíř Stanislav Příhoda a dodnes tu funguje Podblanická galerie, kterou provozuje vlašimská organizace Českého svazu ochránců přírody. Během sezóny tu vystavují regionální výtvarníci a galerie bývá přístupná v rámci prohlídkového okruhu parkem. Kompletní rekonstrukcí prošla brána v roce 2005 za přispění Evropské unie a města.
Domašínská brána, ta růžová
Na severozápadním konci parku, při cestě ke vsi Domašín, stojí Domašínská brána. Tu nespletete s žádnou jinou: má výraznou růžovou fasádu se světlým novogotickým zdobením, štít s rozetovým okénkem a jedinou mohutnou věž. Je to nejfotogeničtější ze tří bran a zároveň nejklidnější zákoutí parku, vede sem méně lidí než k náměstí a dá se tu pěkně vydechnout.
Brána prošla rekonstrukcí v letech 2002-2003. Přímo u ní je malé parkoviště, takže je to praktický výchozí bod, pokud do parku přijíždíte autem od Domašína a chcete začít procházku právě tady. Okolí brány bývá sezónně živější, provoz jakéhokoli občerstvení či služeb v bráně ale doporučujeme ověřit až na místě, mění se.
Znosimská brána, s hlavou tura nad vstupem
Třetí brána, Znosimská, hlídá vstup do parku od vsi Znosim. Má světlou fasádu, hranolové věže s cimbuřím a jeden detail, který stojí za zastavení: nad vstupem je vsazena kamenná hlava tura, pratura, erbovního zvířete rodu Auerspergů. Stejný motiv potkáte na několika místech parku i na zámku; je to jakýsi „podpis" stavebníků.
Zajímavá je i minulost místa. Ještě než tu vyrostl park, stával na tomto rohu údolí mlýn a soukenická valcha. Brána později sloužila jako obydlí hlídače parku a posléze hajného, protože okolní údolí se proměnilo v bažantnici. Opravy se dočkala v roce 2005 s podporou Evropské unie a města. Dnes v bráně bývá pro návštěvníky sezónní občerstvení, otevírací dobu je ale nejlepší ověřit přímo na místě.
Jak brány spojit do jedné procházky
Nejhezčí je projít všechny tři na jednom okruhu. Začněte u Vlašimské brány od Žižkova náměstí, odtud vejdete do parku, kolem sochy kardinála Jana Očka z Vlašimi a s výhledem na bílé průčelí zámku. Cestou údolím Blanice se dostanete ke Znosimské bráně s hlavou tura a pak podél vody a luk až k Domašínské bráně na druhém konci. Pohodová procházka mezi všemi třemi branami zabere zhruba hodinu až hodinu a půl, podle toho, kolik času strávíte u jednotlivých zákoutí.
Brány přitom nejsou jediné romantické stavby parku, cestou minete i umělou zříceninu Starého hradu, Čínský pavilon nebo dřevěné mostky nad řekou. Pokud chcete procházku pojmout jako výlet s dětmi a dozvědět se u každého zastavení něco navíc, nabízí se napojit na značenou naučnou stezku parkem.
Praktické informace
- Kde: zámecký park ve Vlašimi, tři vstupní brány na jeho okrajích (Vlašimská od Žižkova náměstí, Domašínská na SZ okraji, Znosimská od vsi Znosim).
- Vstup: park je volně přístupný a zdarma, celoročně.
- Kdy vyrazit: nejkrásněji vypadají brány za podzimního zabarvení stromů a za jarního rozkvětu; projít se dají ale kdykoli během roku.
- Parkování: malé parkoviště je přímo u Domašínské brány; od náměstí jste u Vlašimské brány pěšky za pár minut.
- Podblanická galerie ve Vlašimské bráně a občerstvení ve Znosimské bráně mají sezónní provoz, aktuální otevírací dobu ověřte na místě.
Tip na pokračování: naučná stezka vlašimským zámeckým parkem provede děti i dospělé šestnácti zastaveními a romantickými stavbami parku. A pokud vás zaujaly umělé „hrady" z dob romantismu, mrkněte na Starý hrad, zříceninu, která nikdy skutečným hradem nebyla.