Proč se ve Vlašimi říká Palackého náměstí? Příběh oslav, na které město nezapomnělo

Letos si připomínáme 150 let od úmrtí Františka Palackého. Málokdo ví, že právě jemu vděčí Vlašim za jméno jednoho ze svých náměstí. Podívejte se, jak vypadaly velkolepé oslavy roku 1898.

Palackého náměstím ve Vlašimi projíždíte nebo procházíte možná každý den. Málokdo si přitom uvědomí, že to jméno není náhoda a že se za ním skrývá jeden z nejvýznamnějších okamžiků vlašimské občanské historie 19. století. Letos, kdy si celé Česko připomíná 150 let od úmrtí Františka Palackého, stojí za to se k tomu příběhu vrátit.

Kdo byl František Palacký

František Palacký (1798 až 1876) bývá označován jako Otec národa a je považován za zakladatele moderního českého dějepisectví. Jeho životním dílem jsou pětidílné Dějiny národa českého v Čechách i v Moravě, které česky vycházely v letech 1848 až 1876. Palacký ale nebyl jen historik u psacího stolu. Patřil mezi takzvané muže roku 1848, stál u reorganizace Národního muzea a vedl sbor pro stavbu Národního divadla. K jeho politickému a kulturnímu programu moderního českého národa se hlásily celé generace, a to i na Podblanicku. Vycházel z něj mimo jiné Tomáš Garrigue Masaryk.

Palackého stopa na Podblanicku

Vazba Palackého na náš region přitom není jen symbolická. Už v 50. letech 19. století zapůjčil velký historik podblanickému místopisci Antonínu Norbertu Vlasákovi své výpisky z důležitého pramene, takzvaných Libri confirmationum. Jde o knihy zachycující potvrzování kněží v pražské arcidiecézi od roku 1354. Díky této pomoci mohl Vlasák zpracovat dějiny řady lokalit, které postupně vydával v rámci svých popisů soudních okresů. Od 70. let už dokonce knižně. Palacký tak nepřímo pomohl vzniku prvních moderních dějin míst, která důvěrně známe.

Rok 1898: dva dny, na které Vlašim nezapomněla

Vrcholem národní a občanské Vlašimi 19. století se staly oslavy 100. výročí narození Františka Palackého v roce 1898. Slavnost organizovalo přímo městské zastupitelstvo a konala se ve dnech 23. a 24. července. Podle pořadatelů měla být součástí všeobecného národního svátku, při kterém město vzdá hold, jak stálo v dobovém textu, Velikému Čechu.

Program začal už v sobotu večer ve 21 hodin svátečním osvětlením města a lampionovým průvodem. Ten vyšel ze Školního, tedy dnešního Husova náměstí, na Velké náměstí, které dnes známe jako Žižkovo. Zpívala se tam mimo jiné píseň Kde domov můj a večer završil, řečeno dobovými slovy, velkolepý ohňostroj.

Druhý den, 24. července v 10:30, vyrazil stejnou trasou průvod mládeže, zastupitelstev města i okresu, spolků a občanů. Na Velkém náměstí pak promluvil jako hlavní host spisovatel a vlašimský rodák doktor Servác Heller. Jeho řeč o životě a významu Palackého prý na zástupy zapůsobila pronikavě, a to jak bohatým obsahem, tak mohutným přednesem. Domy byly vyzdobeny prapory, věnci a obrazy. Odpoledne ve 14:30 se vyrazilo do knížecí obory, kde uspořádali veřejné cvičení místní sokolové.

Ochotníci, kteří hráli už v roce 1889

Večer 24. července ve 20:30 sehráli vlašimští ochotníci takzvané drama povahopisné o třech dějstvích, hru Václav Hrobčický z Hrobčic od Ladislava Stroupežnického. Zajímavé je, že tuto hru vlašimští divadelníci uvedli poprvé už v dubnu roku 1889, kdy jim její provedení osobně povolil sám Stroupežnický. Vstupenky se, jak hlásaly dobové materiály, prodávaly předem u pana Jaroslava Dýcky na Velkém náměstí, večer pak u kasy. Výnos z představení navíc putoval na Ústřední Matici školskou, která podporovala české menšinové školy.

Proč tedy Palackého náměstí

Na oslavu zvalo vedení města veškeré obyvatelstvo, jak stálo v pozvánce, staroslavné Vlašimi i celého okresu Podblanického. Pro účastníky nechalo dokonce vyrobit pamětní medaili s podobiznou Františka Palackého, kterou zhotovila pražská dílna Václava Šmakala. Trvalou památkou na oslavy z roku 1898 se ale stalo něco jiného. Právě tehdy bylo Malé náměstí, dříve nazývané Malý rynek, přejmenováno na Palackého. A to jméno mu zůstalo dodnes.

Takže až zas půjdete nebo pojedete přes Palackého náměstí, můžete si vzpomenout na výjimečného člověka, který stál od 30. let 19. století prakticky u všeho podstatného, co se v Čechách dělo. A také na to, že si ho naši předci připomněli tak velkolepě, že po nich zůstalo jméno jednoho z vlašimských náměstí.

Faktografie k oslavám roku 1898 a k vazbě Palackého na Podblanicko je pouze ilustrační a vychází z textu PhDr. Jindřicha Nuska, Ph.D. (Muzeum Podblanicka), publikovaného ve Zpravodaji města Vlašimi č. 5/2026.