Načeradec pod Blaníkem. Nejstarší kostel kraje, barokní zámek i výlety pod bájnou horu
Třináct kilometrů od Vlašimi leží městys s jednou z nejstarších staveb kraje, barokním zámkem a skvělou polohou pro výlety pod Blaník.
Na jihovýchodním okraji Chráněné krajinné oblasti Blaník, jen třináct kilometrů od Vlašimi, leží městys, který se snadno přehlédne cestou pod bájnou horu. A to je škoda. Načeradec ukrývá jednu z nejstarších dochovaných staveb širokého okolí, barokní zámek na náměstí a měšťanské jádro chráněné jako památková zóna. Pro rodiny i milovníky historie je to ideální zastávka i výchozí bod k výletům po Podblanicku.
Kostel svatého Petra a Pavla. Osm set let na jednom místě
Dominantou Načeradce je farní kostel svatého Petra a Pavla, jedna z nejstarších dochovaných staveb v širším okolí Benešova. První písemná zmínka pochází z roku 1184, samotný vznik stavby se ale klade už na počátek nebo první polovinu 12. století. Z původní románské podoby se téměř beze změny dochovala mohutná západní hranolová věž, kterou později doplnila výrazná gotická přestavba.
Interiér dostal barokní ráz, jenže při rekonstrukci v letech 2008 až 2009 se pod omítkou v presbytáři objevily unikátní fragmenty středověkých nástěnných maleb. K severní straně presbytáře byla už roku 1359 přistavěna kaple Bolestné Panny Marie. Kostel skrývá i varhany z roku 1660 a cínovou křtitelnici z roku 1585. Zvláštní zmínku si zaslouží takzvaný Načeradský misál z konce 13. století, nejstarší dochovaná písemná památka na Benešovsku.
Poklad ukrytý v knihách. Načeradský misál
Málokdo čeká, že v nevelkém podblanickém městysi narazí na písemnou památku evropského významu. Načeradský misál z konce 13. století je nejstarší dochovaná písemná památka celého Benešovska, bohatě zdobený liturgický rukopis, který dokládá, jak důležitým centrem Načeradec kdysi byl. Spolu s objevem středověkých maleb v presbytáři a románskou věží tvoří jeden příběh, že zdejší kostel patřil k prvním kamenným stavbám v širokém okolí a po staletí přitahoval pozornost i prostředky, jaké si obyčejná ves nemohla dovolit.
Právě proto se vyplatí kolem kostela nespěchat. Věnujte pár minut mohutné hranolové věži, obejděte kapli Bolestné Panny Marie a všímejte si detailů, které přežily gotickou i barokní přestavbu. Je to zhuštěná lekce z osmi set let stavebního vývoje, a to všechno na jednom místě na dohled od Blaníku.
Zámek, tvrz a náměstí, které se probouzí
Centrem městyse je Zámecké náměstí. Na jeho východní straně stojí barokní zámek Načeradec, který nechal roku 1734 postavit František Josef ze Starhembergu. Dnes zámek nabízí ubytování a funguje jako pohodlný výchozí bod pro pěší, cyklistické i automobilové výlety.
Připomeňme i to, co už na místě nenajdete. Načeradec vznikl jako raně středověké centrum s románským kostelem a s ním spojeným feudálním sídlem, tvrzí rodu Načeraticů. Historie zná dvě tvrze, Horní dvůr poblíž kostela a Dolní tvrz v části Podolí, kterou po požáru v roce 1661 upravili na sýpku. Velký požár téhož roku znamenal pro tvrz konec, obnovy se nedočkala a roku 1677 je uváděna jako pustá. Hranolová zvonice před kostelem bývala dříve považována za přestavěnou gotickou tvrz, novější průzkumy ji ale řadí od počátku ke zvonicím. Historické jádro městyse je od roku 2003 chráněno jako městská památková zóna a v současnosti probíhají snahy proměnit rušnou křižovatku v klidnější obytné náměstí s kavárnou, infocentrem i knihovnou.
Odrazový můstek k výletům pod Blaník
Největší silou Načeradce je jeho poloha. Odsud je to co by kamenem dohodil na několik cílů, které stojí za celý prázdninový den:
- Velký Blaník (asi 6 km), legendami opředená hora se dřevěnou rozhlednou ve tvaru husitské hlásky. Podle pověsti tu spí blaničtí rytíři, kteří vyjedou, až bude české zemi nejhůře.
- Rozhledna Kalamajka na Javornické hůře (asi 15 km), 26 metrů vysoká rozhledna z roku 2021 s vyhlídkovou plošinou ve výšce 21,6 metru a panoramatem Podblanicka.
- Zřícenina hradu Šelmberk (asi 12 km), romantická zřícenina nad údolím Blanice s válcovou věží vysokou 26 metrů, která slouží jako rozhledna. Věž bývá přístupná od dubna do října o víkendech a svátcích.
- Zámek Jemniště, barokní skvost Šternberků obklopený anglickým parkem, s prohlídkami honosných interiérů.
- Vlašim (13 km), město se zámeckým parkem, nejstarším anglickým parkem Čech, řekou Blanicí a záchrannou stanicí ParaZOO.
Okolím kostela navíc vedou značené turistické trasy a cyklostezky, které propojují nejzajímavější místa regionu. Načeradec tak není jen tečkou na mapě, ale klidnou základnou, odkud se dá vyrazit každý den jinam.
Součást živého mikroregionu
Načeradec není osamocený skanzen. Patří do Mikroregionu Blaník, který propojuje obce kolem bájné hory a společně se stará o značené trasy, drobné památky i akce pro návštěvníky. Díky tomu na sebe jednotlivé cíle navážou. Z Načeradce vyrazíte pod Velký Blaník, odtud do Louňovic pod Blaníkem s klášterní historií a dál do Vlašimi k zámeckému parku. Celé Podblanicko se tak dá projet jako jeden provázaný okruh, kde má každá zastávka svůj příběh.
Proč se sem vypravit
Načeradec spojuje to, co dělá Podblanicko Podblanickem. Hlubokou historii, tichou krajinu a blízkost bájné hory. Kostel s románskou věží a středověkými malbami je návštěva sama o sobě, náměstí se zámkem dodá klid a okolní stezky nabídnou výlet pro každou náladu. Jestli chcete poznat kraj blanických rytířů z méně obvyklé strany než z hlavního parkoviště pod horou, začněte právě tady.
Praktické informace
- Kde to je: Načeradec leží asi 13 km jihovýchodně od Vlašimi, na jihovýchodním okraji CHKO Blaník, GPS zhruba 49.6110, 14.9066 (Zámecké náměstí a kostel).
- Jak se tam dostat: autem po silnici od Vlašimi přes Louňovice pod Blaníkem, případně autobusem směr Načeradec. Pro cyklisty vedou obcí značené cyklotrasy Podblanicka.
- Kdy vyrazit: jádro městyse a náměstí jsou přístupné celoročně. Interiér kostela bývá otevřený hlavně při bohoslužbách a akcích (například Noc kostelů), prohlídku je dobré si předem ověřit u farnosti nebo obce.
- Vstupné: procházka historickým jádrem je zdarma. U zámku, ubytování a případných prohlídek se řiďte aktuální nabídkou provozovatele.
Kdo chce vědět, proč Blaník vzrušuje představivost už staletí, ať si přečte i naši Legendu o Blaníku. Načeradec je totiž jedna z bran do jejího světa.