Louňovice pod Blaníkem: městys s klášterem, který založil legendu Podblanicka
Osm kilometrů jižně od Vlašimi leží Louňovice pod Blaníkem, místo, kde ženský premonstrátský klášter dal jméno celému kraji blanických rytířů. Vydejte se za jeho pohnutou historií pod bájnými vrchy.
Necelých osm kilometrů jižně od Vlašimi, přímo v podhůří bájných vrchů Velký a Malý Blaník, leží městys Louňovice pod Blaníkem. Na první pohled tichá obec uprostřed Chráněné krajinné oblasti Blaník, na druhý pohled místo, jehož dějiny sahají hlouběji než kořeny legend o spících rytířích.
Klášter, který stál u zrodu obce
Nejstarší historie Louňovic je nerozlučně spjata s ženským premonstrátským klášterem, který zde byl založen krátce po roce 1149. Kolem duchovního centra vyrostla osada a klášter se na dlouhá desetiletí stal hospodářským i kulturním srdcem celého okolí. Právě z tohoto období pochází kontinuita osídlení, na kterou Louňovice navazují dodnes.
Idyla ale netrvala věčně. Kolem roku 1420, v bouřlivých letech husitských válek, byl klášter i s přilehlou osadou zničen husity. Šlo o osud, který v té době potkal desítky duchovních institucí po celých Čechách, a Podblanicko, protkané legendou o Blaníku a připomínkou husitské minulosti, si tuto ránu neslo v paměti po staletí.
Kostel, který přežil zkázu kláštera
Z rozsáhlého klášterního areálu přečkala husitskou zkázu jediná stavba, kostel Nanebevzetí Panny Marie. Původně gotický chrám prošel ve druhé polovině 17. století barokní přestavbou, při níž byl zaklenut interiér a přibyla krypta. Gotické zdivo je ale dodnes patrné, zejména v trojápě presbytáře a jeho okních. Zajímavost pro milovníky hudby: v barokní kryptě pod kostelem odpočívá mimo jiné Jiřík Zelenka Bavorský, otec světoznámého barokního skladatele Jana Dismase Zelenky, jehož připomínku v obci najdete hned na několika místech.
Od Tábora k pražskému arcibiskupství
Po zániku kláštera se správa Louňovic několikrát vystřídala. Nejprve je spravovalo husitské město Tábor, později přešly do rukou šlechtických rodů a od roku 1672 až do roku 1924 patřily pražskému arcibiskupství. Tato dlouhá církevní kapitola se do dnešní podoby městyse otiskla stejně výrazně jako klášterní počátky.
Původní tvrz, která ve středověku plnila obrannou funkci, se do roku 1652 proměnila v zámek a v roce 1675 prošla barokní úpravou. Přechod od pevnosti k pohodlnějšímu sídlu je typický pro celý region, stejnou cestou prošel i vlašimský zámek nebo nedaleký Český Šternberk.
Srdce kraje blanických rytířů
Louňovice pod Blaníkem dnes leží v Chráněné krajinné oblasti Blaník, vyhlášené v roce 1981, která zahrnuje oba proslulé vrchy, Velký i Malý Blaník. Právě odsud je to co by kamenem dohodil k místům, kde podle pověsti spí vojsko blanických rytířů, aby vyjelo Čechám na pomoc v čase nejtěžším.
Městys je díky své poloze ideálním výchozím bodem k výstupu na Velký Blaník s dřevěnou rozhlednou i na tajemný Malý Blaník se zříceninou kaple svaté Máří Magdalény. Kdo chce poznat Podblanicko víc než jen z pohlednice, začíná právě tady.
Co v Louňovicích a okolí vidět
Kromě kostela a zámku na návsi nabízí městys i menší, o to půvabnější památky. Dochoval se zámecký pivovar se sklepy, na severním okraji obce stojí drobná výklenková kaple sv. Prokopa a nechybí ani pomníky obětem válek či připomínka Jana Dismase Zelenky. Za návštěvu stojí i malé muzeum včelařství. Kdo má rád atmosféru románových zřícenin, ocení cestu na Malý Blaník se zříceninou kaple svaté Máří Magdalény, kolem níž roste vzrostlý smrk zvaný Velký Mnich.
Městys je díky své poloze ideálním výchozím bodem k výstupu na Velký Blaník s dřevěnou rozhlednou. Kdo chce poznat Podblanicko víc než jen z pohlednice, začíná právě tady.
Jak se sem dostat
Z Vlašimi vede do Louňovic silnice číslo 125, cesta autem zabere jen několik minut. Pěší turisté mohou zvolit značenou trasu z Louňovic zpět na vlašimské nádraží (zhruba 15,5 km, počítejte přes pět hodin), která propojuje historii městyse s přírodou celého kraje. Ať už zvolíte kola, boty nebo auto, Louňovice pod Blaníkem jsou tou správnou branou do srdce Podblanicka.