Loretská pouť u Bolinky. Barokní kaple nad Vlašimí se v neděli 13. září otevře poutníkům
Barokní Loreta na Spáleném vrchu u Bolinky se otevře veřejnosti. V neděli 13. září se u kaple z roku 1704 koná tradiční pouť: mše svatá od 15 hodin, občerstvení a pouťové atrakce.
Jednou za rok se jinak tichý Spálený vrch nad Bolinkou promění v živé poutní místo. V neděli 13. září 2026 se u barokní Loretánské kaple kousek za Vlašimí koná tradiční Loretská pouť. Mše svatá začne v 15 hodin přímo v kapli, občerstvení a pouťové atrakce budou u kaple v provozu po celý den. Kdo chce zažít Podblanicko tak, jak vypadalo o zářijových nedělích po celá staletí, má ideální příležitost.
Co, kdy a kde
- Co: Loretská pouť, tradiční poutní slavnost s mší svatou, celodenním občerstvením a pouťovými atrakcemi
- Kdy: neděle 13. září 2026, mše svatá v kapli od 15:00
- Kde: Loreta u Vlašimi, Spálený vrch u vesničky Bolinka, zhruba 3,5 kilometru jihovýchodně od centra Vlašimi
- Pro koho: poutníci, rodiny s dětmi, výletníci i všichni, kdo chtějí jednou vidět kapli zevnitř
Vzácná příležitost nahlédnout dovnitř
Loreta na Spáleném vrchu je přes rok zamčená a její interiér se otevírá především při bohoslužbách a poutích. Zářijová pouť je tak jednou z mála chvil, kdy se dostanete přímo do svaté chýše, a ne jen k jejím zdem. Právě proto stojí za to si termín poznamenat: kdo Loretu zná jen jako cíl procházky, uvidí ji tentokrát v roli, pro kterou byla před více než třemi sty lety postavena.
Pouť s tradicí od roku 1704
Poutní tradice se tu váže ke svátku Narození Panny Marie, který připadá na 8. září. Pouť se proto koná o nejbližší neděli po něm. Kapli nechal roku 1704 postavit tehdejší majitel vlašimského panství František Antonín hrabě z Weissenwolfu. Jde o takzvanou Santa Casu, kopii domku Panny Marie z Nazaretu, který podle legendy přenesli andělé do italského městečka Loreto. Barokní Evropa si tento příběh zamilovala a napodobeniny svaté chýše vyrostly na desítkách míst po celém katolickém světě. Jedna z nich stojí právě nad Bolinkou a od ní také místo převzalo jméno, které dnes nese. O bohoslužby se staral kněz, který bydlel nejdřív na vlašimském zámku a později v domě hned vedle kaple. Sousední stavení časem sloužilo i jako útočiště pro poutníky, kteří sem přicházeli často z velké dálky.
Dnes je Loreta chráněnou kulturní památkou a patří k nejzachovalejším loretánským kaplím ve středních Čechách. V roce 2019 byla dokončena její rozsáhlá obnova, takže se návštěvníkům ukazuje v podobě, za kterou by se nemusela stydět ani v době svého vzniku: obdélná stavba na vyvýšené terase, dvojramenné obloukové schodiště a zvonice s bání, na jejímž vrcholu se otáčí korouhvička s obrazem Panny Marie.
Cesta je součást zážitku
Nejhezčí způsob, jak na pouť dorazit, je pěšky nebo na kole z Vlašimi. Kaple stojí na kopci u Bolinky asi 3,5 kilometru od centra města a k její terase vede památná sedmiřadá alej, kterou tvoří 88 lip a několik dalších stromů. Procházka alejí ke kapli byla odjakživa součástí poutního rituálu a v druhé polovině září už cestou ucítíte první podzim. Podrobný popis cesty na Spálený vrch najdete v našem výletním článku o Loretě.
Praktické tipy na nedělní odpoledne
- Kaple stojí na kopci a v jejím okolí nejsou žádné obchody. Občerstvení bude přímo na pouti, na kolotoče a stánky se ale hodí mít s sebou hotovost.
- Chcete-li mít místo v kapli na mši, počítejte s příchodem s předstihem. Prostor svaté chýše je malý, půdorys měří jen zhruba 12 krát 7 metrů.
- Cesta z Vlašimi vede po polních a lesních cestách, pohodlné boty se vyplatí. Na kopci bývá i za teplého dne svěží vítr.
- Souřadnice kaple pro navigaci: 49.6840 N, 14.9280 E.
Proč si pouť nenechat ujít
Loretská pouť není velkolepá akce s hlavním pódiem a programem na celý den. Je to komorní slavnost, jaké z českého venkova pomalu mizí: mše v barokní kapli, štrúdl a limonáda u stánku, děti na kolotoči a výhled do kraje. Právě v tom je její kouzlo. Pokud vám vyhovuje spíš tento klidnější rytmus, zapište si neděli 13. září. A kdo by chtěl poutní místa Podblanicka poznat důkladněji, může výlet spojit s návštěvou nedalekého Hrádku, o kterém jsme psali v článku o nejslavnějším poutním místě Podblanicka.