Duchovní legendy na zámku Růžkovy Lhotice. V sobotu zazní Janáček a Martinů

V sobotu 12. září od 18 hodin rozezní barokní zámek Růžkovy Lhotice duchovní hudba Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů v podání souboru Hlasy tří světů.

Zámek Růžkovy Lhotice u Čechtic patří mezi nejtišší a nejromantičtější místa Podblanicka. V sobotu 12. září se ale jeho sály naplní hudbou: od 18 hodin tu zazní koncert s názvem Duchovní legendy, věnovaný duchovní tvorbě dvou velikánů české hudby 20. století, Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů. O interpretaci se postará hudební uskupení Hlasy tří světů.

Pořádá ho zdejší pobočka Muzea Podblanicka a místo si vybralo nápadně dobře. Růžkovy Lhotice totiž nejsou obyčejný venkovský zámek, ale jedno z klíčových hudebních míst kraje. Právě tady je umístěna stálá expozice Kraj tónů. Podblanicko v dějinách hudby, která připomíná, kolik skladatelské krve se v okolí Vlašimi zrodilo. Koncert duchovní hudby v takovém prostředí získává úplně jiný rozměr než v běžném sále.

Proč zrovna Janáček a Martinů

Leoš Janáček i Bohuslav Martinů psali duchovní hudbu, která se vymyká zaběhnutým představám o kostelním zpěvu. Janáčkovy sbory a Martinů komorní skladby spojuje hluboká vroucnost i moderní, chvílemi až syrový hudební jazyk. Právě proto sobotní program dostal název Duchovní legendy: nejde o líbivé melodie, ale o hudbu, která má člověka zasáhnout a nechat ho chvíli přemýšlet.

Soubor Hlasy tří světů se zaměřuje na propojení hudby různých tradic a duchovních světů, což k programu složenému z české duchovní tvorby sedne. Komorní obsazení navíc vyhovuje intimnímu prostoru zámeckých sálů, kde je posluchač takřka na dosah od účinkujících.

Zámek, kde vyrůstal Bedřich Smetana

Návštěva koncertu je i dobrou záminkou podívat se na samotný zámek. Barokně klasicistní sídlo vzniklo po roce 1787 a je jedním z největších takzvaných svobodnických sídel v Čechách, tedy zámků, které nepatřily šlechtě, ale svobodným sedlákům. V roce 1835 tu koupil statek František Smetana, otec skladatele Bedřicha Smetany. Právě zde prožil mladý Bedřich podle muzea jedno z nejšťastnějších období svého dětství, než rodina musela statek v roce 1844 prodat.

Interiér zámku Růžkovy Lhotice s dobovým nábytkem a portréty
Zámecké sály Růžkových Lhotic, kde se koncert odehraje. Foto: Muzeum Podblanicka

Na tuto vazbu upomíná Smetanova busta od Otakara Španiela na jižním průčelí i takzvaný Zelený salon, věnovaný skladateli a jeho době. Expozice připomíná i další hudební rodáky kraje: Jana Dismase Zelenku z Louňovic pod Blaníkem, Zdeňka Fibicha z Všebořic nebo Josefa Suka z Křečovic. Sobotní koncert tak vlastně zapadá do dlouhé hudební paměti tohoto místa.

Podvečerní koncert jako výlet

Sobotní podvečer je pro takovou výpravu ideální. Cesta z Vlašimi vede přibližně třináct kilometrů jihovýchodním směrem přes Čechtice a vede převážně klidnou krajinou Podblanicka. Zámek stojí uprostřed vsi, obklopený zahradou, takže i samotný příjezd navozuje tu správnou náladu. Kdo vyrazí s předstihem, může před koncertem stihnout procházku okolím nebo posezení v Čechticích.

Historická místnost zámku Růžkovy Lhotice se stálou expozicí
Stálá expozice Kraj tónů připomíná hudební rodáky Podblanicka. Foto: Muzeum Podblanicka

Duchovní hudba navíc v podvečerním světle a v historických zdech působí jinak než ve všední den. Právě spojení intimního prostoru, kvalitního komorního obsazení a repertoáru dvou velkých jmen dělá z tohoto koncertu událost, kvůli které se vyplatí z Vlašimi vyrazit.

Praktické informace

Vstupné a případnou rezervaci míst doporučujeme ověřit přímo u pořadatele, kapacita zámeckých sálů je omezená. Kdo dorazí dřív, může spojit koncert s prohlídkou expozice Kraj tónů a projít se obnovenou smetanovskou zahradou.

Přečtěte si také

Milovníci komorní hudby na tomto místě si mohou připomenout i letní koncert pro harfu a violu na zámku Růžkovy Lhotice. A pokud vás zaujal samotný zámek, o víkendu tu proběhly také Dny evropského dědictví, které otevřely zámek za desetikorunu.