CHKO Blaník. Nejmenší chráněná krajinná oblast Česka leží kousek od Vlašimi
Jen 41 km2, a přesto dvě bájné hory, řeka Blanice i pět rezervací. Průvodce po nejmenší chráněné krajinné oblasti Česka, kterou máte z Vlašimi na dohled.
Nemusíte jezdit do národních parků na druhém konci republiky. Kousek za Vlašimí, mezi Louňovicemi pod Blaníkem, Načeradcem a údolím řeky Blanice, leží celá jedna chráněná krajinná oblast, a je to ta vůbec nejmenší v Česku. Přesto se do ní vešly dvě bájné hory, hluboké lesy, mokřady i nejslavnější česká pověst. Vydejte se do CHKO Blaník za přírodou, kterou máte prakticky za humny.
Nejmenší chráněná krajinná oblast republiky
Chráněná krajinná oblast Blaník byla vyhlášena 1. ledna 1982 a s rozlohou pouhých 41 km2 je nejmenší CHKO v celém Česku. Terén se zvedá od 366 do 638 metrů nad mořem, nejvyšším bodem je vrchol Velkého Blaníku. Území si dodnes uchovalo charakter typické středočeské krajiny: z původních souvislých lesů se během staletí staly mozaiky luk, polí a mokřadů, mezi nimiž zůstaly ostrovy zachovalé přírody.
Právě rozmanitost dělá z Blaníku výjimečné místo. Na malé ploše se tu potkávají lesní stráně, podmáčené louky, rybníky i skalnaté vrcholy. A protože se o krajinu pečlivě pečuje (kosí a přepásají se louky, obnovují se meze, cesty a mokřady), zůstává tu příroda pestrá a živá.
Dvě hory, jedna pověst
Srdcem oblasti jsou dva zalesněné vrchy. Velký Blaník (638 m) korunuje dřevěná rozhledna postavená do tvaru husitské hlásky. Vyrostla v letech 1939-1941 zásluhou Klubu českých turistů a nahradila starší dvacetimetrovou věž z roku 1895. Za dobré viditelnosti dohlédnete z ochozu daleko do středních Čech. Na vrchol vede pohodlná naučná stezka, kterou zvládnou i děti.
O kus dál se zvedá tišší a tajemnější Malý Blaník. Na jeho temeni stojí romantická zřícenina barokní kaple svaté Máří Magdalény, jejíž trosky srostly s mohutným smrkem přezdívaným Velký mnich. Obě hory spojuje nejznámější česká pověst, pověst o blanických rytířích, kteří spí uvnitř hory a vyjedou zemi na pomoc, až jí bude nejhůře. Legendu proslavil Alois Jirásek, její nejstarší zápisy ale sahají až do 15. století.
Co všechno se skrývá pod ochranou
Nejcennější části oblasti chrání pět maloplošných zvláště chráněných území: tři přírodní rezervace (Velký Blaník, Malý Blaník a Podlesí) a dvě přírodní památky (Částrovické rybníky a Rybník Louňov). Dvě lokality, Podlesí a Vlašimská Blanice, jsou navíc zařazeny mezi evropsky významné lokality soustavy Natura 2000. Vlašimská Blanice je domovem chráněných druhů vázaných na čistou tekoucí vodu.
Dvě z chráněných území, Částrovické rybníky a Rybník Louňov, připomínají, že Blaník není jen o horách. Rybníky, tůně a mokřady v nivě řeky patří k nejcennějším stanovištím oblasti a jsou domovem vodního ptactva, obojživelníků a bezobratlých vázaných na čistou vodu. Právě proto tu ochranáři cíleně obnovují meze, tůně a podmáčené louky, které jinde z krajiny mizí.
Zajímavé je i geologické podloží. Krajinou prochází Blanická brázda, výrazná tektonická sníženina, kterou protéká řeka Blanice a která je v pohybu prakticky od vzniku okolních hornin dodnes. Není náhoda, že se CHKO Blaník v roce 2014 stala součástí národního geoparku Kraj blanických rytířů, který propojuje přírodní a geologické zajímavosti celého Podblanicka.
Masožravá rostlinka i vodní pavouk
Blaník odmění pozorného návštěvníka i drobnými přírodními poklady, kolem kterých se dá projít bez povšimnutí. Na podmáčených loukách a v rašelinných prameništích roste hned několik vzácností: fialově kvetoucí orchidej prstnatec májový, chomáčky bílého suchopýru a dokonce rosnatka okrouhlolistá, drobná masožravá rostlinka, která na lepkavých lístcích loví hmyz. Řada těchto druhů patří mezi silně ohrožené, proto se sem tolik vyplatí zůstat na cestách a nic netrhat.
Nejcennější život se ukrývá ve vodě. V řece Blanici žijí všechny tři české druhy velevrubů (velkých sladkovodních mlžů citlivých na čistotu vody) i pravěce vyhlížející mihule potoční. Průzkumy tu napočítaly přes dvě stě druhů pavouků, mezi nimi i vodoucha stříbřitého, jediného pavouka na světě, který celý život tráví pod vodní hladinou. Nad hladinou rybníků a potoků pak létají pestré vážky. Blaník je tak i po ránu s dalekohledem malým dobrodružstvím.
Jak Blaník poznat a jak se v něm chovat
Klasickým výchozím bodem jsou Louňovice pod Blaníkem, kde sídlí správa oblasti a odkud vedou značené trasy na oba vrcholy. Kdo přijede na kole, může se vydat po okružní cyklotrase Po stopách blanických rytířů, dlouhé zhruba 32 kilometrů, která propojuje nejzajímavější místa oblasti. Naučné stezky cestou vysvětlují, proč tu tlející kmen znamená víc života než uklizený trávník a jaké druhy jsou vázané na staré duby.
Blaník má co nabídnout v každém ročním období. Na jaře rozkvétají orchideje na loukách a les zní ptačím zpěvem, v létě láká chladivý stín bučin a výhled z rozhledny, na podzim se stráně barví do zlatova a v zimě nabízí zasněžená hora ticho, jaké ve městě nezažijete. Výlet se dá pokaždé spojit s návštěvou nedalekých Louňovic, Kondrace nebo vlašimského zámeckého parku.
CHKO je normálně přístupná veřejnosti, platí v ní ale několik jednoduchých pravidel ohleduplného chování: zůstávejte na cestách, netrhejte chráněné rostliny, nerušte zvěř a odpadky si odneste s sebou. Příroda vám to vrátí klidem a krásou, a právě proto se sem vyplatí vracet v každém ročním období.
Praktické informace
- Kde: mezi Vlašimí, Louňovicemi pod Blaníkem a Načeradcem, cca 10-15 km jižně od Vlašimi.
- Rozloha: 41 km2 (nejmenší CHKO v ČR), nadmořská výška 366-638 m.
- Jak se tam dostat: autem po silnici Vlašim - Louňovice pod Blaníkem; parkoviště pod Velkým Blaníkem. Autobusem z Vlašimi do Louňovic či Kondrace.
- Rozhledna na Velkém Blaníku: otevírací dobu a případné vstupné ověřte před cestou na webu blanik.net nebo u správy CHKO.
- Vstup do oblasti: volně přístupná, zdarma; dodržujte pravidla ochrany přírody.